Rady pro setkání s divočákem

Buďte zticha, nenápadně se „vypařte", nebo vylezte na strom. V posledních letech se přemnožili divočáci a teď v zimě se ze sklizených polí stahují do lesů k městům. V lese prasata divoká škody nepáchají, spíše pomáhají rozrývat půdu, čímž se zemina provzdušní. Způsobují ale problémy v zemědělských kulturách, v lánech kukuřice a řepky. Zahrádkáři mohou své pozemky před lesními vetřelci chránit pachovými ohradníky, což jsou dřevěné tyče se speciální pěnou, z níž se uvolňuje pach podobný pachu šelem.

Ptákem roku 2013 je břehule říční

Lidé tuto nejmenší českou vlaštovku kvůli regulaci toků vytlačili z přirozených hnízdišť, kde citelně zasahují vodohospodáři. Ornitologové se proto přimlouvají za přísnější ochranu tohoto druhu. V České republice hnízdí podle odhadů 15 až 30 tisíc párů břehulí, což podle odborníků není mnoho.„Když srovnáte početnost takových ptáků, jako jsou třeba pěnkavy nebo sýkory koňadry, sýkory modřinky, kde populace přesahují několik milionů, tak je to skutečně velmi málo," potvrzuje koordinátor ochrany druhů při České ornitologické společnosti Lukáš Viktora.

Škvor si svůj mýtus nezaslouží

Škvoři jsou všežravci, součástí jejich oblíbených jídel jsou mšice, nejrůznější larvy i vajíčka. Za horkého, suchého léta hasí svou žízeň na květních pupenech a sladkých plodech. Pokud se přemnoží, mohou být velmi obtížní, zpravidla jsou však na zahradě spíše vítanými hosty, kteří nám pomohou přirozenou cestou bojovat proti škůdcům.  Předsudek, že škvor může způsobit poškození ušního bubínku, pokud se dostane do ucha, je skutečně jen planou pověrou. Její základ můžeme hledat i v německém názvu pro škvora – Ohrwurm, znamená „ušní červ" a odkazuje na doby, kdy se škvoři sušili, drtili na prášek a používali jako zásyp při ušních nemocech.

Statisíce ptáků ročně zahynou po nárazu do skel nebo je uloví kočky - už nemusí!

O život opeřence nepřipravují jen průhledné protihlukové stěny. Stejně často narážejí ptáci do daleko menších skleněných ploch na rodinných domech, školách, administrativních budovách, zastávkách hromadné dopravy, ale i na kůlnách, sklenících, pařnících... A právě na tyto menší prosklené plochy se zaměřuje výstava „Ochrana ptáků před nárazy do skel a před kočkami" v pražské Botanické zahradě, která probíhá od 4. do 24. února.

Zdravá kočka zimu zvládne

Kočky milují teplo, zimu a sychravé plískanice zrovna nevyhledávají. Přesto se s chladným počasím dokážou zdravé kočky vyrovnat. Naši pomoc ale určitě ocení. Pokud si vás "přivlastnila" venkovní kočka, která je zvyklá se pohybovat mimo domov, přichystejte jí alespoň teplé místo na spaní - ve sklepě, na půdě nebo v kůlně krabici vystlanou hadry, slámou nebo senem a tam kde ani to není možné, alespoň někde v závětří „kočičí boudu".

Co mají rády veverky

Pokud někde ve vašem okolí prokazatelně žijí divoké veverky, můžete jim období horší dostupnosti potravy v chladných měsících zpříjemnit z vlastních zásob. Veverky si pochutnají na slunečnici, lískových i vlašských ořechách a to jak vyloupaných, tak vcelku. Ve zverimexu koupíte také vhodnou směs pro činčily, která obsahuje kromě slunečnice i vitamínové granulky pro hlodavce, sušené banánové čipsy, dýňová semínka, bukvice, jedlé kaštany...

Čečetka zimní

Čečetky zimní, jak už napovídá jejich druhové jméno, se u nás nejprve objevovaly především v zimě, kdy do střední Evropy hromadně přilétají příslušníci severoevropských populací. Čečetka zimní je totiž především obyvatelem severského jehličnatého lesa s břízami a četnými rašeliništi, takzvané tajgy. V posledních třiceti letech byly ale čečetkou osídleny také české pohraniční hory i níže položené oblasti.

 

Jak zabránit strakapoudům v poškozování lidských staveb

Strakapoudi s oblibou ničí dřevěné sruby, obložení budov, tepelné izolace, ale třeba i satelitní antény. Přestože o této jejich neblahé činnosti najdeme články po celém světě, není doposud známé, proč to ptáci dělají. Jednoznačný návod, jak jim v tom zabránit, sice nemáme, ale pár rad můžete vyzkoušet.