Žluťásek řešetlákový

V zahradách se objevuje brzy zjara - za slunných březnových dní. Žluťásek řešetlákový (Gonopteryx rhamni) tak může být prvním motýlem, kterého v zahradě uvidíme.

Květopas jabloňový

Celkem roztomilé zviřátko způsobuje, že poupata jabloní a hrušní nerozvétají, ale zasychají. Tento malý tvor tak ovlivňuje násadu plodů a snižuje úrodu.

Mšice škodí především přenosem virů

Listové mšice škodí sáním rostlinných šťáv, které získávají napíchnutím listů nebo měkkých částí rostliny. Většinou ale rostliny tento proces bez problémů snášejí, větším rizikem je ale přenos virů, které se v rostlinných buňkách rychle množí a mohou vyvolat choroby. Vědci zjistili při zkoumání viru způsobujícího mozaikovité listy okurek, že původce choroby dokáže svého hostitele přimět k produkci konkrétních bílkovin.

Slepicím vstup zakázán

Jakmile vysejeme první ředkvičky a vysadíme ranou zeleninu, mají do zeleninové zahrady slepice vstup zakázán. Do té doby ale není důvod bránit jim v hrabání a popelení v záhonech, protože nám pomůžou s obděláním půdy a likvidací nejen půdních škůdců. Jejich potravou se stanou housenky různých můrovitých škůdců, drátovců, chrobáků a dalších, pochutnají si na vajíčkách slimáků i na mladých dospělcích, pod ovocnými stromy vyhrabou embrya obalečů, píďalek, vrtule třešňové, nosatce lískového a dalších škůdců, kteří přezimují v půdě.

Z potravy pro ryby žijí i řasy

Aniž si to uvědomujeme, ryby v okrasném jezírku často krmíme více než je třeba. Potrava a rybí exkrementy jsou vítaným zdrojem živin pro řasy, zejména na jaře, kdy ryby tolik potravy ještě nepřijímají. Teprve stoupne-li teplota vody nad 10 °C, začínají ryby žrát – i přesto pak přikrmujeme pouze v takovém množství, které ryby dokážou během dvou minut spotřebovat. V jezírku s dostatečnou výsadbou vodních rostlin nepotřebují ryby dokonce žádnou potravu, protože se živí částmi rostlin a drobnou vodní faunou.

Svinky a stínky – užitečný hmyz, nebo škůdci?

Tito drobní, nenápadní živočichové jsou suchozemští korýši, které bychom ze zahrady vyhánět neměli. Fungují totiž jako důležitá úklidová služba, která rozloží veškeré rostlinné zbytky na humus a zejména v kompostu je jejich role nenahraditelná. Bohužel ale milují vlhká, teplá místa, jako je například skleník. Když se přemnoží, můžou jim za oběť padnout salát, ředkvičky nebo třeba okurky.

Vosíci zahradě prospějí

Odlišit vosy od příbuzných vosíků není nic těžkého. Vosíci se totiž objevují už brzy na jaře a jejich typickým znakem jsou nápadně dlouhé zadní končetiny, které při letu oddělují od těla. Navíc je jejich zadeček připojen k tělu tenkou stopkou a postupně se rozšiřuje, zatímco u vos je zadeček vpředu široký a ostře ukončený. Vosíci tráví většinu času hledáním potravy pro potomstvo – loví pomalý hmyz a jeho ještě pomalejší larvy a doplňují ji zrnky pylu a kapkami nektaru. Zajímavé je jejich hnízdo.

Škvor jako pomocník při ochraně rostlin

Asi jeden centimetr velký všežravý škvor obecný (Forficula auricularia) nemá v  povědomí široké veřejnosti nejlepší pověst. Přesto, že kvůli pověrám se mu spíše vyhýbáme, může nám být nápomocný v ochraně rostlin. Živí se totiž i hmyzem a nejraději mšicemi. Aby se škvoři snáze dostali k napadeným rostlinám, můžeme jim přichystat domeček z květináče z pálené hlíny, do kterého dáme trochu sena nebo slámy, převážeme provázkem nebo drátem a prostrčíme dnem.