Basic HTML Version
Text
Petra Švepešová,
foto
Dreamstime
a PRO VOBIS
N
a první pohled se pěstování
bylinek na vlastní zahradě může
zdát nelehké, avšak opak je
pravdou. Některé kuchyňské byliny jsou
náročnější a před výsadbou na venkovní
stanoviště potřebují předpěstování. Najdou se
ale i méně citlivé rostliny vůči nízkým
teplotám, které můžeme začít vysévat přímo
na venkovní stanoviště už od dubna, ostatní
raději v květnu po zmrzlých mužích.
Druhy pocházející z teplejších klimatických
oblastí je snadnější zakoupit na začátku jara
už jako vzešlé sazenice a spolu
s předpěstovanými rostlinami je umístit na
světlém místě s teplotou pohybující se mezi
16 a 20 °C. Po odeznění posledních mrazů je
můžeme vysadit do volné půdy nebo jako
hrnkové rostliny do větších nádob a truhlíků.
Na přesazování si vybereme den, kdy nejsou
teploty příliš vysoké a sluneční paprsky příliš
silné.
Konečné stanoviště vybereme podle nároků
většiny aromatických rostlin. Ty preferují
především osluněná místa, chráněná před
silným větrem. Půdu vyžadují propustnou
a dostatečně zásobenou živinami. Uvedené
podmínky prospívají například dobromysli,
meduňce a majoránce. Máme-li na zahradě
spíše půdu chudší nebo písčitou, bude se v ní
dařit již zmiňované dobromysli, saturejce
a šalvěji. Vlhké půdy snáší řeřicha, máta
peprná i kerblík.
Pokud je to možné, odebíráme části bylinek
těsně před použitím do pokrmů. Listy
otrháváme opatrně, pouze v přiměřeném
množství a vždy jen z rostlin silných,
abychom rostlinu zbytečně neoslabili.
Odebrané části omyjeme, osušíme a můžeme
ostrým nožem, nejlépe keramickým,
rozmělňovat. Jako podložku použijeme
plastové prkénko, které nevsákne šťávu
z bylinek jako dřevěné.
Některé bylinky nejsou dostupné po celý rok
nebo je máme v tak velkém množství, které
nemůžeme okamžitě použít do
připravovaných jídel. Můžeme je tak uchovat
pro pozdější použití v kuchyni sušením nebo
zmražením. Doba sběru rostlin je
nejvhodnější ve večerních nebo ranních
hodinách po oschnutí rosy. V této denní době
nepůsobí silné sluneční paprsky a aroma
rostlin je nejvýraznější. Rostliny svázané do
kytic zavěsíme na stinné vzdušné a suché
místo; druhy s většími listy jako je bazalka
a šalvěj můžeme při dostatku místa sušit na
sítech. Doba sušení může být různě dlouhá,
trvá pár dní až jeden týden. Po usušení listy
odebereme ze stonků, rozemneme na drobné
kousky a uskladníme do tmavých nádob
s víky, aby rostliny nevybledly působením
slunečního světla a nevytrácela se jejich chuť.
Pokud nemáme prostory na sušení bylinek,
můžeme je zamrazit. Podle nádob, ve kterých
aromatické rostliny zmrazíme, si můžeme
47
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
KDO BY PO MRAZIVÉ ZIMĚ NEZATOUŽIL PO RAJČATECH S MOZZARELOU
OBLOŽENOU ČERSTVÝMI LÍSTKY BAZALKY! BAZALKU V KVĚTINÁČI SI
SICE MŮŽEME KOUPIT BĚŽNĚ V OBCHODĚ, ALE POCIT PŘI TRHÁNÍ
LÍSTKŮ Z ROSTLINY, KTERÁ NÁM ROSTE NA ZAHRADĚ POD OKNY, SE
FRONTĚ PŘED POKLADNOU NEVYROVNÁ. DROBNÉ, VĚTŠINOU NEVELKÉ
BYLINKY DOKÁŽOU OZVLÁŠTNIT POKRMY A VE SPRÁVNÉM MNOŽSTVÍ
DODAJÍ TU PRAVOU CHUŤ.
připravit dávky, které se nám později při
vaření budou snáze zpracovávat. Zajímavý
a zároveň i velmi dekorativní efekt vytvoříme
vložením listů meduňky nebo máty do
tvořítka na led a po doplnění vody necháme
zmrznout. Nápojům v horkých dnech dodají
ledové kostky netradiční vzhled.
V neposlední řadě můžeme v sáčcích mrazit
celé rostliny nebo jejich části a podle chuti
dávkovat do kulinářských specialit. Bylinky
sušené i zmrazené v ledových kostkách nám
mohou příjemně zpestřovat jídelníček po
dobu, kdy ještě čerstvé rostliny nejsou
dostupné.
n