Basic HTML Version
Text
Petra Švepešová,
foto
Jiří Vyvial a Ivan Korč
Co vás přivedlo k práci se dřevem?
Jednoduše řečeno touha po seberealizaci, být
svůj. Tehdy jsem ještě nevěděl, že to tak budu
dnes nazývat. Tvořit Něco, kde si mohu
dělat, co chci a dokonce, že by se to mohlo
líbit i někomu jinému, mi bralo dech
a dávalo chuť začít. Odpovídal jsem si ve
dřevě na své životní otázky při své cestě
nahoru, dolů, kam, jak a proč? Začal jsem ve
40 letech a jsem na cestě.
Máte technické vzdělání. Byl vám někdo
z okolí vzorem?
Nebylo to z okolí, byl to ten nejlepší.
Jednoznačně Henry Moore, byl TO můj
slabikář, fascinoval mě a dokázal jsem zírat
na jeho díla celé hodiny. Chtěl jsem být
sochařem. On mne inspiroval, že bych TO
taky mohl dělat. Později pak z řezbářů
František Bílek nejen pro svou tvorbu, ale
i způsobem života. Jsem samouk. Nemám
žádnou výtvarnou školu, což má své výhody
i nevýhody. Nevýhodou bylo prokousávání ke
známým technikám metodou pokus – omyl,
to ubírá čas. Výhodou je, že nejsem zatížen
názory, co umění je a není. Tvořím pocitově,
emočně, inspirován srdcem.
Vaší tvorbě se objevují často motivy žen-
ského těla, z toho usuzuji, že máte k ženám
blízko. Co vás na nich nejvíce inspiruje?
Popravdě to neumím pojmenovat přesně.
Jsou to vibrace, které jdou mimo moje
vědomí, asi je to zakódované v DNA
a probouzí chemii těla. Ženské tělo je pro
mne symbol lásky, krásy, prožitku, slasti,
mateřství, zakázaného ovoce i touhy,
tajemství a dalších podstatných jmen. Ženské
tělo mne inspiruje ladností dokonalých křivek
tvořených tím Nejvyšším a tušením
možného. Probouzí zvědavost, touhu, chtíč,
radost i seberealizaci ve hmotě.
Vzpomněl byste si na první dílo, které
jste vytvořil?
Když nepočítám brože, prstýnky a náramky,
tak reliéf nazvaný "Tak si hoď", byl to
vlastně terč s obličejem. Od svého kamaráda
modeláře jsem dostal jedno staré dláto
a slepenou lipovou desku darem, kterou
nepotřeboval, ať si z toho Něco udělám.
A tenhle folklor a rituál jsem už dodržel
a nepřerušil řadu. Proto jsem také daroval
dláto a připravenou desku pro lepší rozjezd
svému ve dřevě začínajícímu kamarádovi pro
úžasnou zábavu tvoření.
Kde čerpáte inspiraci? Máte nějaké
oblíbené místo, kde vás napadají nové
motivy?
Inspiraci čerpám všude. Mohu však dělat
pouze věci, jaké je moje Vědomí, jaké je
moje "Já jsem". Mohu dělat jenom TO, čím
jsem, jak bohatá je moje duše. Ona je tím,
7
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
Portrét
Sochy
s dřevěnou duší
DŘEVO MI VONÍ, MÁ ENERGII, JE POŘÁD ŽIVÉ, BAVÍ MĚ, NAPLŇUJE A DÁVÁ MOŽNOST SEBEREALIZACE. – JIŘÍ VYVIAL
JE SICE PŮVODEM STROJNÍ TECHNIK, VE ZRALÉM VĚKU SE ALE ZHLÉDL VE DŘEVU A POSTUPNĚ SE OD DROBNÝCH
ŠPERKŮ PROPRACOVAL AŽ K NÁROČNĚJŠÍM, PROSTOROVĚ VÝRAZNÝM PLASTIKÁM. NEZANEDBATELNOU ČÁSTÍ JEHO
PORTFOLIA JSOU I EXTERIÉROVÉ PRVKY DO PARKŮ A ZAHRAD.