Basic HTML Version
Text
Martin Klíma,
foto
PRO VOBIS, GAP Photos
a Dreamstime
O
rtodoxní zastánci přírodních
zahrad možná nemusejí ani
nikam chodit, protože místo
okrasných keřů či snad dokonce tújí už si
dávno vysadili živý plot z původních, tedy
přírodních keřů. „Jsou krásné, rozmanité,
odolné a prospěšné přírodě i člověku.
Druhy keřů vyskytujících se původně
na našem území jsou v nenáročnosti
a odolnosti díky staletému vývoji
k nepřekonání,“ vysvětluje Martin
Němec, který se pěstováním původních
keřů zabývá. „Překvapí vás svými
květy nebo zcela nečekanými plody,
a proto mohou i v kráse směle
konkurovat náročným exotům a přitom
esteticky zapadají do okolní krajiny.
Plody obsahují vitamíny a jiné
prospěšné látky, můžete
z nich vyrobit mnoho
kvalitních kulinářských dobrot
jako jsou marmelády, sirupy, čaje
nebo léčivé přípravky.“
Nakonec ani nemusíme nakupovat exotické
plody, abychom si dopřáli dávku vitamínů.
Není snad přirozenější zaběhnout si na okraj
lesa pro šípky a trnky než kupovat ovoce,
které k nám putovalo tisíce kilometrů
v kamionech a kvůli své trvanlivosti je
ošetřeno přípravky, s nimiž se musí zacházet
v rukavicích?
Vezměme si takové
šípky
: v 50 gramech
šípků je obsaženo stejné množství vitamínu C
jako v půldruhém kilogramu jablek. A je
celkem lhostejné, zda se jedná o růži
šípkovou (
Rosa canina
), nebo růži svraskalou
(
Rosa rugosa
), jejíž plody jsou podstatně větší
a obsahují také více dužniny. Šípky se dají
sklízet i po prvních mrazících, jsou pak
chutnější.
Z
bezinek
se celkem běžně připravuje šťáva,
víno, likér či zavařenina typicky modročerné
barvy, kterou způsobují obsažené antokyany,
sekundární rostlinné látky, které mají mimo
jiné protizánětlivé účinky. Jejich barvicí efekt
je skutečně silný, pracujte proto raději
v rukavicích.
Do zahrad se pomalu také vrací dříve zcela
běžný dřín. Jeho červené plody,
dřínky
,
velké jako olivy, lákají řadu ptáků, my si
z nich můžeme připravit marmeládu, sirup
nebo šťávu. Čím je barva plodů tmavší, tím
jsou plody sladší, ale také snadněji opadávají.
Protože dužnina jde špatně od pecky,
použijte raději pasírovací strojek.
„Citrony severu“,
červené jeřabiny
,
dozrávají už koncem léta, svou poněkud
trpkou chuť ale ztratí až po prvním mrazíku.
Protože patří mezi ptačí pochoutku, nemuseli
bychom se jich dočkat a je lepší pomoci si
malým trikem: zralé plody umístíme na 24
hodin do mrazničky. Podobně jako bezinky
jsou plody pro člověka jedlé až po tepelné
úpravě, mají příjemně navinulou, nasládlou
chuť.
Trnky
pro svou rozpínavost najdou místo asi
jen ve větších zahradách. Kdo je chce
ochutnat syrové, musí si opět počkat až do
prvních mrazů, jinak jsou velmi trpké,
případně si pomoci trikem s mrazničkou.
Vysoký obsah vitamínu C, organických
kyselin, cukru a minerálních látek předurčuje
kulaté modré plody ke zpracování s ostatními
plody původních keřů.
Dřišťálky,
plody dřišťálu obecného, jsou
poživatelné za syrova, ale kvůli vysokému
obsahu vitamínu C jsou velmi kyselé a téměř
se vyrovnají citronu. Z rozmačkaných plodů
zalitých vodou můžeme připravit osvěžující
nápoj.
Do skupiny původních keřů s jedlými plody
nesmíme zapomenout zařadit také maliník
a ostružiník, rozepisovat se o využití jejich
plodů,
malin
a
ostružin
, ale asi není třeba.
n
JAKMILE ZAČNOU ČERVENAT
JEŘABINY A BEZINKY ZMĚNÍ BARVU
ZE ZELENÉ NA MODROČERNOU,
ZAČNE SE LÉTO POMALU
PŘEHOUPÁVAT DO PODZIMU.
NĚKDO POZORUJE ČERVENAJÍCÍ
JABLKA A ŽLOUTNOUCÍ HRUŠKY,
JINÝ SE VYDÁ DO PŘÍRODY A ZAČNE
PÁTRAT PO MNOHEM MENŠÍCH, ALE
MOŽNÁ DALEKO ZAJÍMAVĚJŠÍCH
PLODECH. PRÁVĚ DOZRÁVAJÍ ŠÍPKY,
TRNKY, DŘÍNKY A DALŠÍ
ZAPOMENUTÉ POKLADY.
45
ZAHRADA
V OBRAZECH
|