Basic HTML Version
57
mšice. Najdou tady „prostřený
stůl“ a zakrátko bude nadměrná
populace mšic zlikvidovaná. Tím je
jejich další potlačování zbytečné.
příliš péče může škodit
K nejdůležitějším užitečným
živočichům v zahradě patří slepýši,
ještěrky, ježci, různé druhy ptáků,
obojživelníci, pavouci a draví roztoči,
ale i různý hmyz jako slunéčka, různí
střevlíci, pestřenky, zlatoočka, škvoři,
lumčíci, vážky a mnoho jiných. Stačí
málo, abychom všem těmto pomocníkům
poskytli vhodné prostředí. Nejdůležitější je
bohatě strukturovaná zahrada s několika
„přírodními“ – rozuměj nedotčenými – místy.
Chcete-li mít v zahradě mnoho pomocníků,
nesmí být vše jako podle pravítka a čistě
zameteno. Živočichové potřebují úkryty,
místa k rozmnožování, přezimování
a rozmanitou nabídku potravy, aby se
v zahradě cítili dobře. Velice dobře se k tomu
hodí okrajové části zahrady, kde můžeme
vytvořit například přírodní volné živé ploty,
ponechat v půdě kořeny, pařezy a duté
kmeny. Tyto představují nejlepší „chovné
stanice“ pro užitečné živočichy a navíc mají
zvláštní optický půvab. Stejný účel plní
také hromady dřeva, větví a roští. Vytvoření
takových chráněných míst nedá moc práce
a s troškou tvořivého ducha představuje
výrazné optické obohacení zahrady.
Plzák španělský (Arion
lusitanicus), lidově zvaný slimák,
k nám byl zavlečen. Plzáci se
u nás masově šíří a na mnoha
místech způsobují doslova
pohromu. Jejich přirozenými
predátory jsou ještěrky, ježci,
slepýši, žáby či kachny, kteří
ale dokážou zlikvidovat jen
omezené množství mladých
jedinců. Jak tedy vyzrát na
slimáky a nezamořit si přitom
půdu jedy?
Na malých zahrádkách se mi
osvědčila směs pilin a vápna.
Výtokovou trubku konve
zkrátím asi na polovinu, aby
vznikl větší otvor, a konev
naplním směsí dokonale
suchých, jemných pilin
z neošetřeného dřeva
přímo od truhláře.
Piliny smíchám s dílem
dřevěného popela (asi
1:10) nebo s jemně mletým
vápnem (asi 1:20). Důležité
je, aby všechny součásti
byly jemné a úplně
suché jako prach. Touto
směsí pomocí konve nasypu
kolem salátů nebo zeleniny
alespoň na palec široký pruh.
Orámování by mělo být
pořád suché, takže po dešti
ho obnovuji. Suchá, jemná
směs se slimákům lepí na tělo,
pokusí-li se dostat k záhonům.
Popel a vápno navíc odebírají
plzákům vlhkost, což je
odrazuje od lezení do záhonů.
Regulovat výskyt slimáků
můžeme přirozeným způsobem
likvidací jejich vajíček. Slimáci
kladou svá vajíčka na vlhkých
místech chráněných před
přímým sluncem, například
pod hromady čerstvě posečené
trávy a listí urovnané do řádků.
Materiál vrším hustěji a výše
než mulč a udržuji jej vlhký.
Taková místa vyhledávají slimáci
z širokého okolí a budou pod
ně klást vajíčka. Za horského
slunečného dne pak obrátím
řádky „vzhůru nohama“ – vajíčka
budou působením slunečního
tepla a UV-záření beze zbytku
usmrcena. Tímto způsobem
mohu přemnožení slimáků
výrazně omezit. Pokud to
udělají i vaši sousedé, bude
efekt samozřejmě o to větší.
Tato metoda ostatně také
ukazuje, jaké škody může
způsobit špatně prováděné
mulčování (čerstvý materiál
navršený moc vysoko a hustě).
Běžník kopretinový
(Misumena vatia)
si na
kopretině počíhal na svou kořist, kterou teď
požírá. V nenarušeném potravním řetězci
neexistují užiteční a škodliví živočichové, ale
jen naši „souputníci“. někteří – jako na tomto
obrázku – jsou opravdu nádherní
Bujný porost
topinamburu
(Helianthus
tuberosus)
odvádí
pozornost hrabošů
a chrání tak
nově založenou
ovocnou zahradu.
Jejich hlízy
totiž hrabošům
mimořádně
chutnají
bez chemie
Na slimáky`