Basic HTML Version
41
Organickémulčování
Mulčování je postup, při němž se vrství přírodní materiál na povrch půdy kvůli jejímu zúrodnění,
snazšímu pěstování rostlin a podpoře půdního života. Nejde však o řešení, které spasí vaši zahradu,
jak se občas dočtete v permakulturní literatuře, ale o metodu, která si zaslouží pozornost.
Text
Zdeňka Zienertová
|
foto
Dreamstime a GAP Gardens
V
V přírodě dochází samovolně ke každoročnímu
koloběhu živin. Na zahradě, což je vlastně
uměle vytvořený ekosystém, může tento
proces z části zastoupit mulčování. Jestliže
totiž z pozemku pouze sklízíte, sečete na něm
trávu, provádíte řez dřevin nebo shrabáváte
listí, odebíráte z něj živiny, ochuzujete ho
o stín a tím i vláhu a oslabujete ho. Abyste
ale zachovali rovnováhu ekosystému, musíte
do něj odebranou energii vrátit. Možnosti
máte v podstatě dvě – zvolit přirozený
postup a použít vnitřní zdroje, mezi něž patří
i mulčování, nebo vsadit na vnější zdroje –
hnojení, zavlažování a boje se škůdci a plevely.
Mulč = spása? Nikoli!
Mulčování není samozřejmě všespasitelné
a kromě předností má i určité nevýhody.
Některé z nich dokonce mohou způsobit více
škod než užitku. Současně však platí, že přínos
mulčování je natolik významný, že není dobré
ho zavrhnout.
Je třeba jen rozpoznat vlastnosti jednotlivých
mulčů, znát způsoby jejich použití, místní
podmínky, půdu a potřeby jednotlivých rostlin.
Jen tak budete moci vytěžit z mulče maximum
a snížit případné nevýhody na minimum.
Výhody a přednosti
1.
Mulč chrání půdu před povětrnostními vlivy – půda
pod ním nevysychá, nerozbahňuje se a nepodléhá
erozi. Díky mulči dochází také k menším teplotním
výkyvům půdy.
2.
Zakrytí mulčem přispívá k zachování půdní
struktury a nastýlka slouží i jako zdroj organické
hmoty pro půdní mikroorganismy, což se obojí projeví na
vyšší úrodnosti. V kypré a vzdušné půdě je také méně
houbových chorob.
3.
Pod mulčem se nevytváří půdní škraloup, vzlínání
vody je nastýlkou přerušeno a mulč tak brání
nadbytečnému odparu, čímž snižuje spotřebu závlahové
vody. Současně zpomaluje zasakování vody do půdy a ta
zůstává kyprá.
4.
Tepelně izolační vlastnosti mulče snižují v létě
přehřívání půdy, což má vliv na její mikrobiální
život, a v zimě brání jejímu promrzání. To je významné pro
dobré zakořenění pozdně vysazených dřevin a stálezelené
dřeviny, které potřebují vláhu i v zimě.
5.
Mulč brání plevelům v přístupu ke světlu. Nižší
vrstva nastýlky (zhruba pěticentimetrová) tak
dokáže zabránit růstu jednoletých plevelů, vyšší (od 20
cm) i vytrvalým. Úporné plevele obvykle nezastaví, značně
jejich počáteční růst ale zpomalí.
6.
Při svém rozkladu se mulč mění na humus a funguje
tedy i jako zdroj živin, čímž snižuje potřebu hnojit.