Hvězdník

Ozdobou zimních okenních parapetů jsou často hvězdníky (Hippeastrum) lidově známé jako amarylis. V zimě, když se objeví špičky květních stvolů, je přesuneme z chladné místnosti na dostatečně světlé teplé místo a pozvolna zvyšujeme zálivku. Květník s drenáží a směsí zralého kompostu a písku by měl být jen o málo větší než samotná cibule, která z poloviny vykukuje ven. Za dobrou péči se odmění velkými nálevkovitými různobarevnými, někdy voňavými květy.

Jeřáb Koehneův

Méně známý řídce a nepravidelně větvený keř či nižší strom je jeřáb Koehneův (Sorbus koehneana). Výškou kolem čtyř metrů se hodí jako solitér do zahrad nebo ve skupinách do parků. Bílé trsy květů podtrhují dlouhé, složené hrubě pilovité listy. Vyžaduje dostatek slunce a dobře propustnou, mírně vlhkou, slabě kyselou zeminu. Zvláštností jsou bílé kulaté plody zavěšené na načervenalých stopkách.

Růže dužnoplodá

Výborné marmelády, omáčky, vína a samozřejmě léčivé čaje se dělají z červených kulovitých až mírně hruškovitých šípků růže dužnoplodé (Rosa villosa), lidově „jablíčkové“ či „měkké“. Ze semen lze lisovat léčivý olej. Rozložitý, dosti hustý keř s obloukovitě sehnutými větvemi a šedozelenými většími pilovitými listy kvete růžově začátkem léta a příjemně nakyslé zralé plody obsahující množství vitamínů a minerálů se sbírají od konce srpna.

Tis červený

Tis červený (Taxus baccata) je u nás původní, pomalu rostoucí elegantní jehličnan s červenohnědou, později skoro šedou kůrou ceněný pro husté tvrdé dřevo. Patří mezi ohrožené druhy a vyskytuje se vzácně ve středních polohách jako podrost v stínu listnatých lesů na humózní, většinou vápenité půdě. V zahradách a parcích najdeme nejrůznější kultivary. Prudce jedovaté jsou všechny jeho části kromě sladkého, červeného míšku.