Jak se co dělá
Paper potter – květináče zadarmo
Pomocí této jednoduché pomůcky si vyrobíte papírové květináčky na sazeničky snadno a rychle ze starých novin. Předem připravené proužky novinového papíru se navinou na dřevěné kopyto a stlačením proti podložce s vyfrézovaným výstupkem vznikne dno. Do takto vzniklých papírových květináčků se naplní zemina a vysadí přepíchané sazenice nebo vysejí semena.
Dostatek vzduchu pod sklo
I když se to nezdá, jarní slunce může mít velkou sílu, zvláště když se opírá do skleníku nebo pařeniště. Rostlinám sice teplo přijde vhod, ale nesmí ho být příliš, pak mladé zelenině spíše škodí, než prospívá. Jakmile teploty uvnitř pařeniště vystoupají nad 20 °C, je třeba začít pravidelně větrat, případně alespoň přistínit světlou textílií nebo trochou vápenného nátěru. Pařeniště je vhodné otvírat pokud možno ve směru hlavního větru, protože studený vzduch může rostlinám způsobit šok.
Tráva poslouží i posekaná
Ve druhé polovině měsíce často poprvé sekáme trávník. V této době ještě nestačily trávy vyvinout stvoly se semeny, takže posekaná hmota se velmi dobře hodí k mulčování. Díky sekacímu ústrojí běžných sekaček je tráva nadrcena na poměrně malé části, které můžeme přímo z koše rozprostřít v tenké vrstvě jako mulč pod keřové záhony nebo růže. V průběhu několika týdnů tráva zetlí a přemění se v organickou živnou hmotu.
Jahodníky přihnojíme jen opatrně
Silné hnojení na jaře jahodníkům spíše neprospívá. Nadměrná dávka dusíku podporuje tvorbu listů a výhonů, na tvorbu květů má opačný efekt. Plody přehnojených rostlin navíc mívají mdlou chuť a jsou náchylnější k napadení plísní šedou a hnilobou kořenů. Hnojení jahodníku provádíme raději po sklizni v červenci, nejlépe rohovinou v dávce 30-50 g/m2. Pokud pěstujeme rostliny na lehkých, písčitých půdách nebo potřebují-li povzbudit v růstu, můžeme rohovinou znovu přihnojit v dubnu, ale ve zhruba poloviční dávce.
Co s řeznými ránami?
Při řezu stromů vznikají řezné rány – ať už jde o odstřižený letorost, nebo uřízlou letitou větev. Každou takovou ránu využívají plísně a bakterie k proniknutí do rostlinných pletiv, proto se dřeviny snaží ránu co nejrychleji uzavřít a zavalit. Malé ranky se zahojí rychleji, u větších to trvá i několik let. Dříve se doporučovalo ošetřit větší rány štěpařským voskem nebo nátěrem, v současné době se má ale za to, že takový postup brání stromu při autoléčbě. Ránu totiž strom odvodní, aby omezil rozvoj hub, zatímco štěpařský vosk ránu uzavře a zafixuje v ní vlhkost. Jak tedy postupovat?
Více článků...
Strana 5 z 39
