Koňský hnůj: Biologické vytápění zdarma

V pařeništi nebo skleníku můžeme už začátkem měsíce začít s přípravou půdy pro novou sezonu. Odstraníme svrchní vrstvu do hloubky asi 50 cm, navezeme asi 30 cm vrstvu čerstvého koňského hnoje a zakryjeme 20 cm zetlelého kompostu. Rozkladným procesem hnoje vzniká intenzivní teplo, které bude vyhřívat časné výsevy. Podobnou funkci jako hnůj splní i směs listí a rohoviny, je ale třeba počítat s několikatýdenním předstihem, protože rozklad trvá mnohem déle.

Aby pokojové rostliny netrpěly nedostatkem světla

Dostatečný přísun světla potřebuje ke správnému růstu většina rostlin. Nároky na světelné podmínky jsou úzce spojeny s teplotou - čím vyšší je teplota, tím více světla rostlina potřebuje.  Problém nastává v zimním období, kdy je teplota dlouhodobě vyšší, ale intenzita světla se snižuje. Nedostatek přirozeného světla není pro pokojové rostliny příznivý.

Trávník v zimě: vstup zakázán!

Komu leží na srdci bezvadný trávník, neměl by na něj v zimě vůbec vstupovat. Zmrzlá travní stébla se při zátěži lámou, žloutnou a na jaře vznikají nepěkné skvrny. Trávník není chráněn ani pod silnou vrstvou sněhu, protože pod vrstvou ztuženou sešlapáváním trpí trávy nedostatkem vzduchu a vznikají tak ideální podmínky pro šíření plísňových chorob. Šedivé skvrny, které se objevují po roztátí sněhu, sice časem zarostou, ale na vzhledu trávníku rozhodně nepřidají.

Se solí opatrně

Posypová sůl vadí většině rostlin, škody se však projevují až na jaře nebo v létě zasycháním výhonů nebo odumřením celé rostliny. Zasolením půdy trpí také půdní organismy, nemluvě o splavování soli do spodních vod. Vhodnou náhradou nejen na zahradě jsou inertní posypové materiály, například písek, drobný štěrk nebo drť, které sice nezabrání tvorbě ledu, ale zdrsňují jeho povrch a především šetří půdu. Pokud sníh roztaje, můžeme ze zpevněných ploch posyp zamést a použít znovu.