Fauna na zahradě

Strakapoud velký

Pokud vaši zahradu navštěvuje tento krásně zbarvený pták, máte asi štěstí, že jste před několika lety nepřišli o vzrostlý ořešák. Hlavně ve středních Čechách tehdy silná bouře zlikvidovala desítky starých stromů a strakapoudi - pravidelní návštěvníci některých zahrad - přesídlili do jiných porostů lesů, parků a sadů.

 

Zbarvení strakapouda velkého (Dendrocopos major) je na první pohled podobné jako u jiných strakapoudů. Jde o kombinaci zejména černých, bílých a v menší míře červených ploch. Rozlišovacím znakem od ostatních strakapoudů je bílá líc s černým proužkem od zobáku k týlu ve tvaru Y. Sameček má červený proužek na týlu, samička má týl celý černý, mláďata červený.

 

Pták je velikosti špačka, dlouhý je okolo 23 cm, váží 60-100g. Při sběru hmyzu pod kůrou vyhledává suché rezonující větve stromů bubnováním zobákem. Někdy ovšem bubnují strakapoudi na rezonující větve proto, aby upozornili na svou přítomnost samičku (v době toku od začátku jara do května), nebo si tak vyznačují svůj revír. Ptáci bubnují i na jiné, mnohdy neobvykle rezonující předměty, jako třeba okenní plechový parapet nebo plechovou báň vesnického kostela.

 

Strakapoud velký obývá téměř celou Evropu, severní Afriku a Asii až po Čínu. U nás je rozhodně nejhojnějším šplhavcem. Vyhledává stromové lemy podél vodních toků, parky, zahrady, hřbitovy, remízy a rovněž lesy od nížin po horní hranici lesa. Dává přednost starším porostům, v nichž snadněji najde vhodný strom k vytesání hnízdní dutiny. Hloubí zpravidla každoročně novou, a to zejména v listnatých stromech, nezřídka se ale vrací i do loňské dutiny. Tesají oba členové páru, zpravidla do narušeného kmene a práce jim trvá dva až tři týdny. Tomu ovšem předchází tok, při kterém se samec se samicí pronásledují po kmeni i v letu a ozývají se mňoukavými zvuky a pokřikem.

 

V hnízdě bývá nejčastěji 5 až 6 čistě bílých, silně lesklých vajec, v jejichž vysezování se střídají oba rodiče. V noci sedí vždy jen samec. Délka sezení je 12 až 13 dní, někdy se dokonce uvádí jen 10 dní. Není vůbec žádným problémem najít hnízdo podle hlasitě se ozývajících mláďat žadonících o potravu zprvu zevnitř dutiny, později přímo ve vchodu do ní.

 

Potrava strakapouda velkého je složena z části živočišné, tvořené často podkorním hmyzem, který strakapoud musí z kmene stromu vytesat. Při takové práci jsou jednotlivé údery od sebe zřetelně oddělené. Druhou složku potravy tvoří část rostlinná, jako jsou semena jehličnatých, řidčeji i listnatých stromů či různé plody. Borové nebo smrkové šišky strakapoud utrhne zobákem, odnese je ke štěrbině v kůře nebo do úzké vidlice větví, tam je zaklesne a zpracuje. Takovým místům se říká "kovárna". Ptáci také kroužkují stromy a olizují prýštící mízu.

 

Strakapoud velký je stálým druhem. Severské populace však podnikají od konce léta kratší či delší potulky na jih, které při nedostatku potravy na severu mají až ráz invazí.

 

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/hlas/splhavci/_zprava/50206, kde si můžete také poslechnout hlas a typické bubnování strakapouda velkého.

Foto: http://blog.moment.ee/tag/dendrocopos-major