Fauna na zahradě

Krmítko je prostřený stůl pro opeřence

Naše zahrady jsou místem pobytu bezpočtu krásných a zajímavých ptačích druhů. A dokonce mnohé z nich nám zpestřují i výhled z tepla pokoje do zimní přírody, protože neodlétají a vzdorují od podzimu do jara sněhu i mrazu. Pokud zimující ptáčky přikrmujeme, pomůžeme jim ve zdraví přežít zimu. Oni se nám na oplátku předvedou v celé své kráse pěkně zblízka – za oknem je spatříme tak, jak je v příznivějším ročním období ani neuvidíme.

Kdy s krmením začínáme

Ptáky krmíme při déletrvající vysoké sněhové pokrývce nebo za silnějších mrazů. Za mírného počasí si nestěhovaví ptáci najdou potravu sami. Čím pestřejší jídelníček jim nabídneme a čím bude okolí krmítka ptákům přirozenější, tím více druhů budeme pozorovat. Denními hosty krmítek jsou sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí a polní a kos černý. Ojediněle se objevují čížek lesní, stehlíci, sýkora úhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější ozdobu krmítek je ornitology považován brkoslav severní.

 

Krmítko je výzva pro zahradní kutily

Výroba krmítka je jednoduchá a každý šikovný zahradník si s ní poradí, někteří postaví i skutečné konstruktérské perly. Anebo naopak zvolí bezpracné řešení – návštěvu obchodu.

Běžným materiálem pro výrobu krmítka je dřevo, ale jeho jednotlivé části, zejména stříšku, můžeme vytvořit také z kovu nebo umělé hmoty. Na velikosti a tvaru krmítka nezáleží - mělo by být dostatečně prostorné, aby umožnilo přístup k potravě také větším ptačím druhům, například kosům. Důležitá je především velká stříška, která chrání potravu před vlhkem a sněhem. Základnu, kam ptáčkům potravu servírujeme, musíme opatřit asi dvoucentimetrovou zábranou, aby vítr nesmetal potravu na zem.

 

Vyrobené krmítko ukotvíme do země na klidném a pro ptáky přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 metry od nejbližšího stromu. Případně je zavěsíme na strom pomocí drátu nebo provázku za větev. Tím ochráníme ptáky před kočkou, kunou nebo jinými predátory.

Tukové krmítko zhotovíme z převráceného květináče, poloviny skořápky kokosového ořechu nebo borové či smrkové šišky. Květináč zalijeme tukovou směsí (rozehřátý tuk se semínky či drcenými ořechy) a necháme vychladnout a ztuhnout, šišku do této směsi namočíme. Taková krmítka zavěšujeme na místa, kam nesvítí slunce, aby se tuk nerozpustil.

 

Pro zrnožravé ptáky sbírající potravu na zemi (strnadi, pěnkavy) je možné vytvořit také stříškový zásyp. Jde o dřevěnou stříšku rozměrů přibližně 1x1 m, kterou umístíme na čtyři kůly, přední kůly asi 60-80 cm vysoké, zadní jen 20 cm, případně stříška může sahat až na zem. Přístřešek zřizujeme opět na dostatečně přehledném místě, chráněném proti nepříznivým klimatickým vlivům.

 

Chceme-li našim opeřeným přátelům na zahradě prospět dlouhodobě, vysázíme v ní živý plot a keře z domácích druhů jako jsou hloh, svída nebo jiné. Poskytnou jim také v zimě přirozenou potravu a ochranu.

 

Co (ne)patří do ptačího jídelníčku

Z potravin konzumovaných lidmi můžeme ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (bez soli!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj. Použít můžeme i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků zakoupíme také v obchodech. Naopak v přírodě můžeme nasbírat různé plody a bobule: jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků a jiné. Ideálním krmivem do zásypu je tak zvaná zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.

 

V žádném případě se prostřednictvím krmítka nezbavujeme kuchyňského odpadu a zbytků, určitě vyhodíme i zkažená a hnijící krmiva. Pokud je však krmení napadeno hmyzem, naopak se stane vítanou pochoutkou. Ptáky také nekrmíme slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem! Stejně tak suchými těstovinami – v trávicím systému ptáků bobtnají a ucpou některým druhům volata. Nebezpečné jsou i kynuté výrobky. Zásadním kritériem je neposuzovat potřeby ptáků podle toho, co chutná nám. Taková potrava totiž ptákům způsobuje zažívací potíže a může vést až k jejich úhynu.

Budováním krmítek se volně žijícím opeřencům odvděčujeme za radost a užitek, které nám přinášeli v průběhu zahrádkářské sezóny. Odměnou naopak pro nás bude pestrý život na zahradě i v zimě.