Fauna na zahradě

Straka obecná

V zimních zahradách často slýcháme skřehotavý hlas straky. Svádí nás až k pochybnostem, zda tento pták skutečně patří mezi pěvce, a tedy do společnosti takových mistrů, jako je kos, drozd nebo slavík. Ale je tomu skutečně tak. Stejná pocta se dostává také třeba vráně, havranovi a krkavci. Straka se přizpůsobila velice dobře životu v těsné blízkosti člověka, běžně se vyskytuje ve vilových čtvrtích a v příměstských parcích. Dokonce se zdá, že strak je dnes více ve městech než ve volné krajině.

Často se říká "krade jako straka". Toto rčení má zřejmě kořeny v zálibě straky v lesklých předmětech. Příčinou její malé obliby u lidí je ale hlavně její pověst plenitele ptačích hnízd. Straka se živí velmi pestrou potravou, živočišnou i rostlinnou, a na vybírání vajíček či mláďat z hnízd jiných ptáků je skutečně přeborník. Myslivci ji právě proto považují za škodnou a snaží se ji hubit, jak se dá. Ovšem tam, kde snahy myslivců o vyhubení strak byly úspěšné, došlo také k tomu, že ubylo i poštolek a kalousů. Ti totiž ztratili možnost hnízdění ve starých stračích hnízdech.

Straky staví poměrně bytelné "nepořádné" hnízdo většinou vysoko v korunách stromů. Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlají kořínky, stébly a chlupy. Hnízdo je shora kryto jakousi stříškou z větviček. Tato stříška má chránit mláďata před útočníky.