Fauna na zahradě

Čečetka zimní

Čečetky zimní, jak už napovídá jejich druhové jméno, se u nás nejprve objevovaly především v zimě, kdy do střední Evropy hromadně přilétají příslušníci severoevropských populací. Čečetka zimní je totiž především obyvatelem severského jehličnatého lesa s břízami a četnými rašeliništi, takzvané tajgy. V posledních třiceti letech byly ale čečetkou osídleny také české pohraniční hory i níže položené oblasti.

Čečetka zimní je ptákem poměrně nenápadným. Jedno ze starých lidových jmen čečetky zní "vrabec čečetka" a za obyčejného vrabce snad bývá čečetka obyvateli měst považována. Samička je opravdu jen nenápadně hnědě zbarvená s tmavými skvrnami na zádech a někomu by opravdu mohla vzdáleně vrabce připomínat, i když její postava je spíše štíhlá a její čelo a přední část temene hlavy jsou karmínově červené. A samečka si už vůbec s vrabcem nespletete. Nejen pro jeho krásné světle červené zbarvení na prsou, ale i vzhledem k jeho zpěvu, v němž jistě rozeznáte motivy znějící jako "če če če", které daly čečetce její jméno.

Základní údaje

Čečetka zimní (Carduelis flammea) je pěnkavovitý pták zřetelně menší než vrabec; obvykle se zdržuje v hejnech. Má hnědý, tmavě čárovaný hřbet, černou skvrnu na bradě a červeně zbarvené čelo a část temene. Sameček má hruď načervenalou, samička žlutohnědou. V době hnízdění se vyskytuje v porostech kosodřeviny, v rašeliništích, ale i v rybničnaté krajině či v parcích. Mimo období hnízdění vyhledává břízy (a to i v ulicích měst), dále se zdržuje na neobdělávaných plochách. V rostlinné složce potravy převažují semena bříz, olší a dalších dřevin i bylin, ve složce živočišné hmyz. Hnízdo staví většinou nepříliš vysoko na stromech. Na 4 až 5 vajíčkách sedí pouze samička a sameček ji krmí, společně se pak starají o mláďata. Naši ptáci patrně nejsou tažní, ale jen přelétaví.

Zdroj: Česká ornitologická společnost