Fauna na zahradě

Co mají klíšťata společného s komáry?

Krev sají také jen samičky, samci se spokojí pouze s rostlinnou mízou, nepotřebují tolik výživy, protože nekladou vajíčka. Samička jich po oplodnění může přivést na svět až pět tisíc, tomu předchází poměrně zdlouhavý a složitý vývoj. Z vajíčka, které samička klade do přízemní vegetace, nejraději na teplá a vlhká místa, se vylíhne larva. Také larva potřebuje k dalšímu vývoji sát krev. Pokud najde hostitele, obvykle drobného hlodavce, a podaří-li se jí několik dní sát krev, může se přeměnit v další vývojové stadium, nymfu. Nymfa opět čeká na hostitele, aby se dostala ke krvi. Většinou „uloví" větší sousto: zajíce, kunu, jezevce. Pokud se i nymfě podaří přichytit se teplokrevného živočicha a několik dní sát, může se přeměnit na dospělou samičku.

Kruh se uzavírá

Samička potřebuje krev, aby se mohla pářit a naklást vajíčka. Najde-li hostitele, zase o něco většího, tedy vysokou zvěř, dříve i velké šelmy, dnes člověka, může „nasávat" až dva týdny v kuse. Ze tří milimetrů naroste do centimetrové velikosti. K páření často dochází právě v této době. Sameček si samičku najde v srsti nic netušícího zvířete. Poté, co samička naklade tisíce vajíček, zahyne.

Celé toto období přežije jen pár procent potomků. Zdá se tedy, že není pro klíště jednoduché dospět, má na to ovšem dost času. Jednotlivá stadia bez problémů přezimují. Pokud by měla larva a nymfa na hostitele štěstí, může celý vývin proběhnout do roka. Pokud se sání nedaří, může klíště vyčkávat více let, obvykle až pět. Dospělá samička klidně vydrží rok bez potravy.

Zdroj: časopis Receptář