Fauna na zahradě

Mravenci - škodí, nebo pomáhají?

Živočichové s pozoruhodně propracovanou hierarchií společnosti a neobyčejnou schopností přežití, vědci považovaní za nejúspěšnější skupinu hmyzí říše – to jsou mravenci.

Mravenci se vyskytují téměř všude na Zemi. Vědci je považují za jednu z nejúspěšnějších a nejorganizovanějších skupin hmyzu. Žijí v koloniích a jejich společnost se skládá z kast. Základní kastu tvoří královna, samec a dělnice. Velké dělnice s výrazně vyvinutými kusadly zastávají úlohu vojáků. Běžný mravenec lesní se dožívá obdivuhodných 7 až 10 let, zatímco královna i déle než dvaceti let. Za svůj život zplodí až 150 milionů potomků.

Mravenci jsou blanokřídlý hmyz s velikostí od několika milimetrů do několika centimetrů. Jejich článkované tělo tvoří hlava, hruď a zadeček. Hlava má jeden pár článkovaných, lomených, paličkovitých tykadel, složené oči a různě uzpůsobená kusadla.

Ze života mravence

Novou kolonii zakládají královny, které vylétávají ze své kolonie doprovázeny samečky. Ti s nimi absolvují tzv. svatební let. Za letu samečci oplodní královny, které si uloží genetickou informaci (sperma) od samečka

do orgánu na konci svého zadečku, tzv. spermatéky. Královna uložené sperma využívá po celý svůj život. Mravenčí samečci po několika dnech umírají.

Poté, co si královna najde vhodné místo k založení kolonie, postaví jednoduché mraveniště a vychová první generaci dělnic. Jakmile dělnice dospějí, shánění potravy a ochrana kolonie přejde zcela na ně a královně zůstane na starosti „pouze" zajištění kontinuity mraveniště – tedy kladení vajíček. Období od vzletu královny po dospění prvních dělnic je v životě mravenců nejvíce kritické, převážná část královen svůj úkol z různých příčin nedokončí.

Hlavním privilegiem královny je rozhodnutí o pohlaví potomstva. Z oplodněných vajíček se narodí dělnice,

z neoplodněných samečci. Královna zároveň neustále vylučuje sekret, který zabrání, aby se z larev vyvinuly nové královny. Pokud královna potřebuje nové královny – pokračovatelky rodové linie, přestane sekret vylučovat.

Chování mravenců

Mravenci se dorozumívají pomocí feromonů, k jejichž rozpoznávání používají čichové orgány umístěné na tykadlech. Pachové stopy používají pro označení cesty, k nalezené potravě a zpět do mraveniště. Při setkání se mravenci navzájem tykadly „oťukají"; tak mohou poznat, jde-li o mravence ze stejné rodiny. Toho využívají mravenci z jiného společenstva, kteří chtějí proniknout do kolonie, aby na ní mohli parazitovat. Vezmou na záda mrtvého mravence patřícího ke společnosti a jeho pachovou stopou zmatou stráž. Mravenec krvavý takto krade larvy jiných druhů, které se v dospělosti stávají jeho otroky.

Mravenec a zahrada

Jak již bylo řečeno, mravenci se vyskytují téměř všude na Zemi. Na zahradě seberou, co najdou – semena, dužnaté plody, tělíčka mrtvých živočichů, jsou jako úklidová četa. Většinou se vyskytují na prosluněných místech zahrady, často je najdeme ve skalce, na zápraží apod. Mravenci patří k užitečným živočichům, podílí se na rozšiřování semen mnoha druhů rostlin. Například violka vonná vytváří semena s tzv. masíčky, která mravenci požírají a přemísťují tak semeno na jiné místo. Svými chodbičkami provzdušňují půdu a zlepšují její odvodnění. Bohužel pro nás se mravenci přes zimu starají o vajíčka mšic, které na jaře roznesou po rostlinách, aby později „sklízeli" jejich sladký výměšek, tzv. medovici.

Pokud mravenci nemají dostatek potravy, vydávají se na výpravy za šťavnatými pupeny ovocných stromů, nebo za zrajícími plody. Může se stát, že nám takto sklidí rybíz nebo jahody. Na trhu je dostupná biologická ochrana (např. mravenčí bufet, Loxiran) před mravenci, která při pravidelných dávkách zlikviduje celé populace.

Mravenci jsou zdrojem potravy mnoha druhů živočichů a mimo to se sami živí mnoha škůdci (včetně na zelenině škodlivých larev motýlů). Tak působí, pro svůj dravý způsob života, jako přirozená ochrana rostlin. Pro rostliny existuje také ochrana mechanická, spočívající v upevnění lepových pásů na kmeny a jiné povrchy. To je velice účinný a k přírodě šetrný způsob, jak ochránit ovocné stromy před útokem mravenců, a tak zabránit šíření mšic –mravenec se jednoduše přilepí.