Jak se co dělá

Slepičí trus jako hnojivo

Jaký význam má a jak se používá slepičí trus? Mnozí zahrádkáři ho mají k disposici a nesprávně používají. Rostiny mohou poškodit, nebo i zničit. Například rajská jablka vydatně tímto trusem pohnojená zacházejí, protože jsme jim spálili kořeny. Je to tedy velmi koncentrované – silné hnojivo a musí se používati opatrně.

Obsahuje průměrně: 15 % dusíku, 15 % kyseliny fosorečné, 8 % draslíku a 20 % vápna.

 

K rostlinám můžeme slepičí trus přidávat na podzim, smíchaný s kompostem. Přes zimu se rozloží a podporuje značně vývin užitečných půdních bakterií. Jinak je lépe, dáme-li slepičí trus vůbec jen do kompostu, pokud možno rozmělněný. Takový kompost má pak velkou cenu a zelenina po něm má znamenitou chuť.

 

 

Také můžeme slepičí (i holubí) trus usušit, rozmělnit (utlouci), kolem rostlin nasypat (slabě) a zakopat. Působí velmi dobře. V takovém stavu je vhodný také ke květinám do květináčů.

 

A konečně se může používat v tekutém stavu. Trus se nasype do sudu, zředí vodou 1:1 a nechá asi 14 dní kvasit. Zkvašenou hmotu pak přidáváme do zálivky (přibližně 1 díl na 10 dílů vody). Zkvašený slepičí trus je opravdu třeba ředit, jinak bychom rostliny spálili. Po týdnu můžeme opět hnojení opakovat. Používáme je nejen na okurky, rajčata, papriky, květák, jahody, maliny, borůvky ale i muškáty, begonie, azalky, rododendrony, lilie apod. Pouze cibule a luštěniny (hrách, fazole) se tímto trusem hnojit nesmí.

 

Toto po domácku vyrobené hnojivo sice libě nevoní, ale je účinné.

 

Zdroj: Josef Vaněk. Ústřední věstník Společnosti přátel zahrady a jiných zahrádkářských spolků. 13/1936