Jak se co dělá

Když odkvétají růže

Za svou jedinečnou krásu vyžadují růže poměrně náročnou péči. V tomto období postupně odkvétají první květy a místo nich se v některých případech tvoří šípky. Protože tvorba semen rostlině zbytečně ubírá sílu, je třeba po opadu korunních lístků jednotlivé zbytky květů odstranit.  Když odkvete celé květenství, seřízneme výhon nad prvním pětičetným (pravým) listem – z jeho paždí vyroste nový výhon, na němž se ještě mohou vytvořit poupata. Pokud by pupen směřoval dovnitř, posuneme řez ještě níže tak, aby nový výhon vyrostl směrem ven.

 

Nežádoucí samovýsev

Řada letniček a některé trvalky se dokáží úspěšně množit samovýsevem. To může být vítaný způsob v přírodních zahradách, pokud si však potrpíme na lad a pořádek v zahradě, je třeba rostlinám v tomto bujení zabránit. Po odkvětu se z květů vytvářejí semeníky, z nichž se působením větru semena roznášejí do blízkosti rostlin i po celé zahradě. Typickými "zaplevelovači" jsou měsíčky, orlíčky, zlatobýl, kontryhel, pryšec a další. Pokud květenství odstraníme ihned po odkvětu, nestačí se semeníky vytvořit.

 

Množení dřevin hřížením

Na rozdíl od řízkování, které vyžaduje přece jen trochu praxe, je hřížení velmi jednoduchou metodou, jak si namnožit některé běžné listnaté keře. Spočívá v jednoduchém ohnutí spodního výhonu k povrchu půdy a jeho upevněním pomocí drátu nebo kolíku tak, aby listovou uzlinou spočíval přímo na zemi. Toto místo pak ještě přihrneme zeminou. Z hříženého výhonu můžeme odstranit všechny listy, ponecháme jen vrchol. Místo hřížení udržujeme přiměřeně vlhké. Příští rok na jaře se můžeme přesvědčit, zda rostlina vytvořila dostatečně silný kořenový systém – pokud ano, můžeme ji oddělit od původního výhonu a přesadit. Tímto způsobem lze množit například svídy, kdoulovce, přísavníky, některé kaliny aj.