Jak se co dělá

Sklízíme meruňky, sekáme trávník a vysazujeme cibuloviny

Zrající meruňky a broskve jsou skutečnou zkouškou zahradnické trpělivosti: plody se vybarvují a lákají k nakousnutí, nejlepší chuti však dosáhnou až v nejvyšší zralosti. Se sklizní proto nepospíchejme. Čím déle může strom plody zásobovat cukrem a živinami, tím aromatičtější meruňky a zejména broskve budou. Právě sladká chuť odlišuje plody pěstované na zahradě od importovaného ovoce, sklízeného kvůli přepravní lhůtě před dosažením plné zralosti.

Cibuloviny vysázíme i do trávníku

Koncem léta se jen těžko myslí na konec zimy, kdy nás první kvítky cibulovin dokáží potěšit mnohem více než celá rozkvetlá zahrada. Do trávníku si proto můžeme už nyní vysadit skupiny jarních krokusů – stačí rýčem opatrně nadzvednout drn, do půdy zarýt rohovinu nebo jiné organické hnojivo a vysadit několik cibulek na vzdálenost asi dvou centimetrů. Drn pak posadíme zpět na místo, mírně přitlačíme a jemně zasypeme zemí. Na jaře je třeba počkat se sekáním trávníku do té doby, než krokusy zatáhnou listy.

 

Posekaná tráva může být problémem

V létě bohatém na srážky a teplé počasí sekáme trávník i několikrát týdně a posekaná hmota se hromadí. Do kompostu se přidává pouze v menším množství, navíc je vhodné smíchat ji s porézním materiálem, kůrou nebo drcenými větvemi, které zajišťují přístup vzduchu. V opačném případě, zejména odklízíme-li posekanou trávu pouze na hromadu, dochází k velmi pomalému tlení a hnití spojenému s nepříjemným zápachem. Tráva se tak rozloží až za poměrně dlouhou dobu a takto vzniklý kompost je příliš bohatý na dusičnany.