Jak se co dělá
Na podzim zakládáme kompost
Kompost je cenným zdrojem humusu a živin pro rostliny v každé zahradě. Jeho účinky se podobají účinkům chlévského hnoje, ke kterému nemáme většinou přístup. K jeho založení vybíráme stinná místa v zahradě ( pod stromy, na severní straně zahrady), aby při tropických teplotách nevysychal, a místa vzdálená minimálně deset metrů od zdroje pitné vody. Nezapomeňme také na dostatečný prostor pro pravidelné přehazování kompostu.
Kompost zakládáme na podzim a k jeho konstrukci používáme nejčastěji prefabrikované díly nebo nejrůznější materiály, které jsou kolem domu k dispozici – dřevěná prkna, stará plotová pole, vlnité plechy a podobně. Pro optimální manipulaci s kompostem jsou vhodná kompostiště povrchová, přičemž zachováváme přední stranu rozebíratelnou nebo volnou pro snadný přístup ke kompostu při jeho přehazování nebo odvozu.
Složení kvalitního kompostu
Pro založení kompostu jsou vhodné rostlinné zbytky (tráva, listí) a odpadky kuchyňského zpracování rostlin (nať, slupky, a podobně), které smísíme se zahradní zeminou v poměru 5:1. Do kompostů pro lehčí půdy přidáváme těžší zeminu (jílovitější zem nebo rybniční bahno), pro půdy těžší použijeme za základ zeminu lehčí (smíchanou s popelem ze dřeva, nebo najemno nadrcenou omítkou). Pokud máme přístup ke chlévskému hnoji, můžeme ho také přidat, a pro zvýšení kyprosti použijeme rašelinu nebo najemno nadrcené větve. Zelené odpady a spadané listí prosypáváme mletým páleným vápnem nebo mletým vápencem v množství asi 3 kg na 100 kg hmoty. Zabráníme tím kysání kompostu, zničíme choroboplodné zárodky a podpoříme rozkladné procesy. Půdní reakce kompostu má být neutrální.
Pro zajištění důkladného zrání kompostu všechny nahromaděné komponenty promícháme a navrstvíme do výše zhruba 1,5 metru. Vrchní vrstvu nakonec zaházíme zeminou. Kvalitní kompost vyžaduje vlhkost 40-60%, proto jej v případě nutnosti zaléváme. Aby kompost do příštího podzimu vyzrál a byl vhodný pro použití v zahradě, je třeba ho na jaře přeházet (převrstvit) na vedlejší místo.
Na podzim, rok po založení, je kompost vyzrálý a díky jeho struktuře ho můžeme proházet přes prohazovačku. Vzniklou hromadu proházeného kompostu ponecháváme na místě a používáme jej až v dalším roce na jaře v množství zhruba 6-8 kg na metr čvereční a následně mělce zapravujeme do půdy například hráběmi.
Je ke kompostování vhodné spadané listí?
Spadané listí může být zdrojem houbových chorob a škůdců. Proto listí ihned shrabeme, ale nepálíme, protože bychom se tak připravili o cennou organickou hmotu pro půdu. Listí zarýváme do země nebo kompostujeme. Vyšší teplota v kompostu totiž choroboplodné zárodky zničí, což můžeme podpořit i přídavkem vápna.
Co do kompostu nepatří:
Kvetoucí nebo odkvetlé plevele – zaplevelili bychom si celou zahradu
Kořeny košťálové zeleniny – jsou zdrojem nádorovité choroby kořenů košťálovin
Plesnivé potraviny – zdroj karcinogenů
Listí nebo tráva od silnic s hustým provozem – zdroj těžkých kovů
Popel z hnědého a černého uhlí – vysoký obsah síry a železa, který rostlinám neprospívá
Co kompostovat můžeme:
Mladé plevele
Saze
Dřevěný popel
Zbytky zeleniny a ovoce z kuchyňského zpracování
Listí
Kůra stromů
Jehličí
Nadrcené větve
