Jak se co dělá
Trvalky na podzim
Podzim rozděluje zahradníky na dva tábory: ti první berou do ruky nůžky a nemilosrdně seřezávají všechno, co nepřežije zimu, druzí nedají dopustit na tvary a barvy, které dokáže v trvalkovém zahradě vykouzlit právě jen podzim. Melancholická atmosféra podzimního rána s mlhavým oparem a rosou nebo první jinovatka s ledovými krystalkami by v záhonu bez rostlin byly jen smutným opusem.
Řezat, nebo neřezat?
Skutečností je, že některé robustní trvalky mohou zdobit zahradu i po odkvětu. Květenství třapatek, hvězdnic, máček, řebříčku, rozrazilu, rozchodníků a řady dalších druhů se nerozpadají a díky pevným stonkům vnášejí do trvalkového záhonu alespoň tvary, když už barev je poskrovnu. Uschlé listy a stonky navíc chrání podzemní části trvalek před mrazem a na semenech mnoha druhů si v zimě pochutnají ptáci.
Jenže věc má i druhou stranu mince – z odkvetlých květů se vytvářejí semena, což rostlinu vysiluje a hrozí, že nepřežije zimu. Také mokrý podzim a těžký sníh mohou vykonat své – odumřelé, vlhké zbytky rostlin začnou hnít a choroboplodné zárodky se mohou rozšířit po celém záhoně.
Jak to tedy vlastně je
Univerzální pravidlo, které druhy mohou na podzim a na začátku zimy zdobit zahradu a které je vhodné seříznout hned po odkvětu, prakticky neexistuje – záleží zejména na podzimním počasí. Je-li závěr roku suchý, můžeme bez obav nechat zdobit zajímavé trvalky zahradu i po odkvětu, ovšem pouze za předpokladu, že jejich semena nezamoří široké okolí. Třeba takové orlíčky, divizny nebo agastache se mohou stát snadno obtížným plevelem, proto je vhodnější je seříznout dříve, než se stačí semena rozšířit. Také slabě rostoucí nebo na jaře nově vysazené rostliny nenecháme vytvořit semena, aby se síla soustředila do utváření silného kořenového systému.
Pokud podzim proprší, nebo se na zahradu snese těžký, mokrý sníh už koncem podzimu, je vhodnější při prvním oteplení vzít do ruky nůžky a nadzemních části všech rostlin odstranit. Na nostalgický podzim a dekorativní zimu se můžeme těšit příští rok.
