Jak se co dělá
Živé ploty
Živé ploty jsou v dnešní době hojně využívaným zahradním prvkem z mnoha důvodů: chrání naši zahradu před zvědavými pohledy, je výraznou estetickou součástí zahrady, poskytuje úkryt drobnému ptactvu a může sloužit i jako ochrana před prachem nebo větrem, pokud naše zahrada sousedí s rušnou komunikací. V našich podmínkách jsou nejčastěji pěstované živé ploty z jehličnanů nebo listnáčů a vysazují se buď jako pravidelné nebo jako volně rostoucí živé ploty s různou druhovou skladbou dřevin. Ty mají proti stříhaným živým plotům určité přednosti – nejsou tak náročné na střih, zdobí zahradu svými květy a později i plody.
Výsadba
Při zakládání živého plotu zryjeme půdu v pásu zhruba jeden metr do hloubky 40-60 cm, odplevelíme a zem prohnojíme kvalitním kompostem nebo rozleželým chlévským hnojem. Sazenice vysazujeme podle druhu buď na podzim (listnaté), nebo na jaře (jehličnaté i listnaté). Rostliny v kontejneru můžeme sázet kdykoli, ale při výsadbě během léta vyžadují vydatnou zálivku. Listnaté dřeviny sázíme na vzdálenost 20-50 cm do jedné řady, slabě rostoucí ve dvou řadách do trojsponu. Vysazené jedince pak zkrátíme zhruba o dvě třetiny, aby se dostatečně rozvětvili a místo živého plotu nám nerostly vytáhlé stromy v řadě za sebou. V dalších letech nové přírůstky zkracujeme při bujném růstu na 20 cm, při slabším na deset. Současně zastřiháváme i boční výhony. Jehličnany vysazujeme do řady na vzdálenost 70-90 cm a první dva roky je neseřezáváme. V dalších letech redukujeme jejich boční výhony a teprve když dosáhnou potřebné výšky je zakracujeme i nahoře.
Střih
Nejvhodnější doba pro střih živého plotu z listnáčů je konec června, začátek července, kdy mladí ptáci opouštějí hnízda ukrytá v jeho větvích. Druhý řez provádíme koncem srpna. Jehličnany řezem upravujeme jen jednou – kolem poloviny července. Nejlepším způsobem tvarovaní plotu řezem je kónicky (široká základna se směrem vzhůru zužuje). Tak je totiž plot odspodu stejně hustý a nedochází k jeho prosychání.
Dřeviny vhodné pro listnaté živé ploty
Nižší
Zimostráz (Buxus semprevirens ´Suffruticosa´)
Dřišťál (Berberis ´Nana´)
Skalník (Cotoneaster buxifolia, C. microphyllus buxifolia)
Mahónie (Mahonia aquifolium, M.bealei)
Meruzalka (Ribes alpinum)
Mochna (Potentilla fruticosa)
Vyšší
Habr (Carpinus betulus)
Ptačí zob (ligustrum vulgare ´Atrovirens´, L.ovalifolium)
Pámelník (Symphoricarpus albus, S.orbiculatus)
Dřín obecný(Cornus mas)
Dřeviny vhodné pro volně rostoucí živé ploty
Nižší
Tavolník (Spiraea bumalda)
Zimolez (Lonicera coerulea)
Pustoryl (Philadelphus lemoinei)
Trojpuk (Deutzia gracilis)
Kdoulovec (Chaenomeles speciosa)
Vyšší
Tavolník (Spiraea venhouttei)
Zlatice (Forsythia suspensa)
Zimolez (Lonicera tatarica)
Pustoryl (Philadelphus coronarius, P.grandiflorus)
Vajgélie (Weigela florida)
Šeřík (Syringa vulgaris, S.chinensis, S,persica)
Líska (Coryllus avellana, C.maxima ´Purpurea´)
Hlohyně (Pyracanta coccinea)
Zákula japonská (Kerria japonica)
Svída (Cornus sericea ´Flaviramea´, C.alba)
Dřeviny vhodné pro jehličnaté živé ploty
Cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii ´Castlewellan Gold´)
Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana ´Columnaris´)
Tis červený (Taxus baccata)
Zerav západní (Thuja occidentalis ´Brabant´, T.occidentalis ´Smaragd´)
