Jak se co dělá

Dělení trvalek

Většina zahradních rostlin během několika let vytvoří mohutné trsy. Je to vítaný efekt, rostliny tak zaplní větší plochy, může se ale stát, že přerostou jim vymezený prostor. Nebo kvetou jenom po okrajích trsu, zatímco zevnitř začnou odumírat. Pak je na čase je rozdělit. Rostlinám, které se rozklesávají, jsou slabé nebo kvetou jen slabě, přijde rozdělení jednou za tři až šest let (podle druhu) vhod. Například plaměnky (Phox paniculata), zavinutky (Monarda) nebo zahradní kopretiny (Leucanthemum) takto dělíme asi každé čtyři roky, lépe pak rostou i kvetou. Naopak existují trvalky, například pivoňky, které mohou růst na jednom místě bez rozdělení celá desetiletí.

Pro úspěšné dělení trvalek je rozhodující vhodné období. Zatímco na jaře dělíme spíše trvalky kvetoucí v létě a na podzim, na podzim můžeme rozdělit ty, které kvetou na jaře.

Ale výjimky potvrzují pravidlo. Například kosatce, které kvetou v květnu a červnu, dělíme koncem léta. Oddělky ihned vysadíme, aby do zimy ještě dostatečně zakořenily.

Podzim je také ideální pro dělení trvalek, které na zimu úplně zatahují, například čechravy (Astilbe) nebo bohyšky (Hosta).

Při dělení trvalek máme zároveň příležitost pro nové uspořádání záhonu. Pokud je rostlina příliš vysoká, vysadíme ji při dělení do zadní části záhonu, pokud se příliš rozpíná a utlačuje sousední druhy, můžeme ji posunout do větší vzdálenosti. Oddělky můžeme využít při efektu opakování, kdy tentýž druh rostliny vysadíme ještě na jiné místo v zahradě. Docílíme tak podobně přirozeného vzhledu, jako když vysazujeme vždy lichý počet sazenic jedné rostliny.