Jak se co dělá

Hnojení na list

Rostliny přijímají živiny kromě kořenů také dalšími částmi svého těla, zejména listy. Mimokořenovou výživou tak můžeme ovlivnit bohatší kvetení či chutnost plodů.

K čemu slouží

Mimokořenová výživa je pro rostliny v období intenzivního růstu velmi prospěšná. Rostliny živiny totiž mohou přijímat i přes plochu listů.

Kdy hnojíme na list?

Mimokořenovou výživu nepoužíváme jako hlavní cestu hnojení, ale efektně řešíme aktuální potřebu rostliny

při symptomech nedostatku některého z prvků jako dusíku, fosforu, draslíku, železu, hořčíku. Hnojení na list použijeme také tehdy, vypadá-li, že neroste tak rychle, jak by měla, nebo pokud je příliš vytáhlá a málo pevná – poléhá. Anebo se jí nechce do květu.

Hnojíme v závislosti na počasí

V mimokořenové výživě hraje velkou roli průběh počasí. K hnojení si vybíráme podmračené a vlhké dny, bez intenzivních srážek, aby nedošlo k následnému smytí. Nejlépe hnojíme po dešti, pokud víme, že budou následovat oblačné až polojasné dny. Rostliny ošetřujeme postřikem brzy ráno, kdy je listová plocha vlhká a dochází k intenzivnímu odpařování vody z listů rostliny. Listová plocha tehdy otevírá cesty pro vstup živin.

Frekvence a intenzita hnojení

Přihnojovat na list můžeme v rozmezí asi tří týdnů v závislosti na počasí. K hnojení používáme postřik zředěného hnojiva o koncentraci 0,1, později, během vegetace i 0,2 procenta. Intenzivně hnojíme před květem (především trvalky) a poté po odkvětu před tvorbou plodů (více časté u ovocných druhů rostlin).