Rostlina měsíce
Plicník
Při jarní procházce v řídkých listnatých lesích nebo na jejich okrajích se můžeme setkat s poměrně hojně rozšířeným plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis). Začíná vykvétat růžovými shluky kvítků brzy zjara zejména na místech, která prohřívá svými teplými paprsky slunce. Zprvu nižší, mírně olistěné lodyhy narůstají a květy mění svou barvu přes fialovou až do modré, která se objevuje po opylení. Na jedné rostlině působí různé barvy celkem vesele a k tomu se ještě přidávají trsy nápadně bíle skvrnitých listů. Byly vyšlechtěny ale i odrůdy s květy pouze modrými nebo bílými. Celá rostlina mimo květů je jemně chlupatá. Po odkvětu listy i stonky začínají zasychat, někdy jsou napadené padlím, když je však ostříháme, brzy se vyvinou mladé a svěží a zakryjí opět hezky půdu. Na tu není náročný, snese sušší i vlhčí stanoviště, ale nejlépe se rozvine v kypré, vlhčí zemině.
Rod plicníků zahrnuje okolo 15 druhů, některé s listy pouze zelenými. Jedním z nich je plicník tmavý (P. obscura), u nás celkem hojně zastoupený. Světle zelené měkké listy zdobící plicník červený (P. rubra) jsou náchylné na sluneční úpal. V naší přírodě se vyskytuje pouze v karpatských bukových lesích, zahrady a parky však zkrášlují i jeho bíle nebo růžově kvetoucí odrůdy. Zajímavý je ještě plicník úzkolistý (P. angustifolia), rostoucí v Čechách jen v některých oblastech.
Všechny plicníky se snadno množí dělením trsů a navíc se na stanovišti přesévají.
Jak napovídá název, plicník je pro své výrazné účinky používán v léčitelství. Pomáhá nejen při nemocech dýchacího ale i trávicího ústrojí. Inhalování léčbu dýchacích potíží urychlí. Vysoký obsah léčivých látek hojí a regeneruje, je silně protizánětlivý a mírně svíravý, zvyšuje krevní srážlivost. S ohledem na určitý obsah alkaloidů má však jeho používání určitá omezení.
Botanické jméno: Pulmonaria
Původ: převážná část Evropy, dále na Kavkaze, ve střední Asii
Růst: vytrvalá bylina s výškou 10 – 35 cm
Květ: březen – květen, růžový, červený, fialový, modrý, bílý
Nároky: polostín, výživné a humózní půdy
Použití: trvalkové záhony, přírodní partie, okolo cest, podél keřů a stromů
Zvláštnost: dříve se používal k barvení látek na modro