Rostlina měsíce
Břečťan
Uklidňujícím a zároveň osvěžujícím prvkem v parcích a starých zahradách je stálezelený břečťan popínavý. V naší přírodě občas šplhá pomocí příčepivých kořínků po skalnatých svazích, starých zříceninách a po stromech bez problémů i do výšky 20 m. Na severní nebo severozápadní straně dokáže postupně popnout a zcela zakrýt celé budovy. Zpočátku je lepší mladým rostlinám pomoci vyvázáním.

Odříznutím a zakořeněním takové větvičky získáme úhledný, hustý a kompaktní nízký keř, který nemá snahu se pnout a každoročně kvete. Modročerné lesklé bobule, které jsou pro lidi (nikoli pro ptáky) jedovaté, dozrávají až během února a vydrží na rostlině přes zimu. Vyšlechtěné kultivary se liší vzrůstem, barvou a tvarem listů a plody, některé z nich se hodí i do nádob jako převislé. Množí se snadno vrcholovými řízky, které přikryjeme např. sklenicí. Některé zdroje uvádí břečťan jako léčivou rostlinu, ale vzhledem k obsahu jedovatých látek je třeba velké opatrnosti.
Botanické jméno: Hedera helix
Původ: západní, jižní a střední Evropa, místy v Asii od Evropy po Írán
Růst: popínavý keř
Květ: žlutozelený, září – říjen
Nároky: stín, polostín, humózní mírně kyselá až neutrální půda
Použití: ozelenění budov, starých, suchých stromů, půdní pokryv, do nádob, řezaný do vazeb
Zvláštnost: vykvétá teprve v 8-10 letech, může se dožít až 500-1000 let s průměrem kmenu až jeden metr