Rostlina měsíce

Sněženka

Zcela mrazuvzdorná cibulovina, která neúnavně vítá každé jaro ještě na polštářích zimy. Charakteristickým znakem rodu Galanthus jsou tři vnitřní okvětní lístky kratší než tři vnější, zpravidla se zelenou skvrnou ve výkrojku. O sněženkách se vypravuje řada legend a pověr. Například se tvrdí, že kdo spatří první jarní květ sněženky, má jej utrhnout a potřít si jím oči, aby dobře viděl. Raději to ale nezkoušejme – všechny části sněženky, zejména ale cibulky, jsou jedovaté. Ve Švýcarsku se zase podle toho, jak dlouhou sněženka kvete, odhaduje, jak dlouhé bude léto.

Sněženky jsou ozdobou každého trávníku na slunci i v mírném stínu pod listnatými stromy. Všech devatenáct druhů prospívá v chladném klimatu v půdách dobře propustných, vlhkých a živných. Nezapomínejme však, že rostlina u nás roste i planě v přírodě a je chráněná. U nás je hojně zastoupen druh G. nivalis známý jako sněženka podsněžník. Má několik poddruhů, přírodních forem i zahradních kultivarů, mezi nimiž najdeme i plnokvětý.

 

Náš tip:

Sněženky se rychle množí dceřinnými cibulkami. Po několika letech jsou trsy poměrně husté a méně kvetou. Ihned po odkvětu proto bujné trsy vyjmeme z půdy, rozdělíme a znovu vysadíme.