Rostlina měsíce

Třešeň

I na sebemenší zahrádce můžeme vypěstovat ovoce, které máme v oblibě a jemuž vyhovují naše klimatické podmínky. Mezi nejoblíbenější u nás patří třešeň (Prunus avium) a to z mnoha důvodů: její jarní rozkvetlá koruna je výsostnou ozdobou každé zahrady, plody třešně zrají jako první ovoce po dlouhé zimě, lze je navíc konzumovat čerstvé nebo zpracovávat v kuchyni na marmelády, džemy, dřeně či šťávy a můžeme je i zmrazit.

Nároky na stanoviště

Vyhýbáme se vysazování v mrazových kotlinách, abychom se vyvarovali namrzání pupenů a květů, a místům podmáčeným, kde stromy trpí klejotokem a později odumírají. Pro výsadbu upřednostňujeme slunné a teplé polohy s lehčí, propustnou půdou, nepříliš bohatou na vápník s pH kolem 7 a přiměřeně vlhkou.

Volit můžeme ze základních pěti druhů třešní

Na trhu jsou běžně k dostání srdcovky, které vyníkají měkkou dužninou i slupkou a většinou se jedná o červeně až černě zbarvené ranné druhy. Tmavé chrupky mají dužninu tuhou, pevnou slupku a jsou to červené až černé pozdní třešně. Další tři jsou pak pestré chrupky, světlé chrupky a polochrupky. Rané druhy zrají v druhé polovině června, ale zdaleka nedosahují takové jakosti, jaké mají třešně pozdnější. Nejsou však napadány larvami vrtule třešňové a nemusíme je tedy chemicky ošetřovat. Středně pozdní až pozdní třešně jsou naopak tímto škůdcem napadány velmi často a jeho larvy dužninu třešně znehodnocují.

 

Třešně můžeme vysazovat na jaře i na podzim

V prvních čtyřech až pěti letech provádíme výchovný řez stromků, kterým zapěstováváme korunu. Ta by měla mít čtyři ramena dostatečně odkloněná od terminálu a přitom tvořit dostatečně výškově vzdálená patra. V dalších letech pak stromy řezem po sklizni jen udržujeme.