Rostlina měsíce
Vřes obecný
Jemná textura, jakoby vřesy někdo právě učesal, harmonický pohyb rostlin ve větru, zářivé pastelové odstíny něžných květů, to vše si mnozí z nás, kdo se rádi procházíme po lese, na vřesech zamilovali.
Vřesy jsou nízké až poléhavé, výhradně stálezelené keříky. Jejich domovem jsou evropské lesy, jejich okraje a lesní mýtiny, kde vřesy spolu s vřesovci vytvářejí bohatě kvetoucí, vonné koberce. Starší listy rostlin mají tmavě zelenou barvu, čerstvé lístky jsou svěže zelené. Květy zvonečkovitého až soudkovitého tvaru jsou rozloženy téměř po celé délce zelených letorostů.
Vřesy (Calluna) kvetou v létě a na podzim, zatímco vřesovce (Erica) na jaře. Proto je velmi zajímavá kombinace obou druhů, rostliny se budou v době kvetení doplňovat. Rozkvetlé měkké polštářky plné barev vnesou do zahrady vřelou atmosféru. V podvečer se vřesy rozvoní jako prosluněná lesní cesta, po mechu, kapradí, maliníku. Červené, purpurové, růžové, bílé, světle fialové, fialové květy vytvoří nádherné barevné variace.
Vřes bývá ukazatelem chudých, písčitých, štěrkovitých půd, dobře ale prospívá i na půdě s vysokým obsahem rašeliny. Zálivku provádíme s mírou. Vřes miluje slunné až polostinné polohy, naproti tomu vřesovec snese i stín, kde ale méně kvete. Rostliny lze množit vrcholovými řízky, které odebíráme na začátku září a zapichujeme do substrátu ze směsi písku a rašeliny.
Vřesy vysazujeme spolu s dalšími vřesovištními druhy jako jsou vřesovce (Erica), pěnišníky (Rhododendron), brusinka (Vaccinium), hebe (Hebe), pieris, kyhanka (Andromeda) či enkiantus. Hodí se do zahrady u lesa, k jehličinám v podrostu s kapradím, které vytváří tmavě zelené pozadí a dovolí vřesům vyniknout. Bílá a šedozelená kůra bříz je krásným kontrastem vzdávajícím hold těmto rostlinám. Jemná textura březových listů propouští dostatek světla pro růst rostlin.