Věděli jste, že...

Masožravé rostliny zůstávají záhadou?

Princip mechanismu sevření pasti masožravé rostliny při polapení hmyzu zůstává záhadou. Víme, jak past teoreticky funguje, přesný popis mechanismu sevření však dosud nebyl zcela vysvětlen. Tento mechanismus používá známá Mucholapka podivná (Dionaea muscipula). Její listové čepele jsou přeměněny v pohyblivé lapací orgány. Po jejich obvodu se nacházejí tuhé špičaté výrůstky, které po sklapnutí pasti zabraňují kořisti v úniku.

 

Jak rostlina přiláká hmyz

Mucholapka vábí hmyz pomocí vůně nektaru, který je vylučován nektarovými žlázami umístěnými po obvodu lapacích orgánů. Na povrch listu je v kapičkách vylučován sladký nektar. Hmyz je také neodolatelně přitahován červeným zbarvením vnitřní strany přeměněných listových čepelí. Při vstupu hmyzu na vnitřní stranu čepele dochází k podráždění citlivých chloupků (trichomů). Fungují jako nervová zakončení. Vyšlou elektrický signál, který spustí sevření pasti. K aktivaci pasti jsou potřebná celkem dvě podráždění. Čepel listu se rychle a s obrovskou silou uzavře. Uvězněný hmyz začne rostlina pomalu trávit. Produkované trávicí šťávy obsahují enzym proteázu, který dokáže štěpit bílkoviny.

 

 

Masožravost jako strategie přežití

Masožravost se u rostlin zrodila jako odpověď na evoluční otázku přizpůsobivosti na různá, i těžko obyvatelná stanoviště nebo na jeho změny. Rostliny tak vyřešily úbytek živin v prostředí, především nedostatek biogenních prvků jako dusíku a fosforu.

.