Věděli jste, že...

Mezi stálezelenými rostlinami číhá nebezpečí?

Mezi oblíbenými stálezelenými rostlinami najdeme i ty jedovaté; některé celé, jiné mají jedovaté jen části. Je všeobecně známo, že jedovaté rostliny mohou být léčivé anebo smrtící. Obsahují alkaloid, který při podání ve stanovené míře může působit jako léčivá látka, ve větším množství ale jako smrtící jed. Tak mezi jedovaté, avšak i léčivé liány patří břečťan popínavý (Hedera helix). Plody břečťanu jsou velmi jedovaté, protože obsahují látku, která zpomaluje činnost srdce; může dokonce dojít i k jeho zástavě. Mezi zimolezy najdeme ty s jedlými plody (Lonicera involucrata), ale i s plody mírně jedovatými, jako je vždyzelený zimolez Henryův (Lonicera henryi).

 

Jedovaté krásky mezi keři

Mezi jedovaté stálezelené rostliny patří tisy. Tato oblíbená dřevina je prudce jedovatá celá, až na červenou dužninu, která obklopuje jedovatá semena - dužnatý míšek je jedlý a dokonce s vysokým obsahem vitamínu C.

Další velmi rozšířenou zahradní dřevinou je stálezelený brslen Fortunův (Euonymus fortunei). Brslen má mírně jedovaté listy a také plody. Jedovaté plody nalezneme také u stálezelených kalin - vrásčitolisté (Viburnum rhytidophyllum), pražské (Viburnum pragense) i Davidovy (Viburnum davidii).

K jedovatým keřům se řadí i stálezelená krásná bobkovišeň. V listech a v plodech je přítomen alkaloid isoamygdalin, vonící po hořkých mandlích.