Věděli jste, že...

Sladké dřevo nahrazovalo bonbóny

Houževnaté, sladce chutnající kořeny vytrvalé byliny lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) se nazývají také sladké dřevo, protože jejich žlutohnědé kousky jsou výborným zdrojem šťávy, kterou z nich hlavně chudší děti s oblibou vycucávaly. Lékořice roste planě od východního Středomoří až skoro do Střední Asie. Pěstuje se v jižní Evropě, ve východní Africe, v Číně, v Povolží a jinde. Vyvařením suchých oloupaných kořenů a po zfiltrování tmavé kaše se získá lesklá hladká hmota zvaná lékořina nebo líznice, lidově pendrek. Lékořice i pendrek se dříve prodávaly v krámech, na jarmarcích i o poutích také u nás. Lékořiny se používá při vaření některých druhů černých piv, přidává se do bonbónů proti kašli (hašlerky) a používá se k aromatizování šňupavého a žvýkacích tabáků. Ve sladkém dřevě jsou také protizánětlivé složky. Hlavním spotřebitelem sladkého dřeva je Indie, jejíž obyvatelé sežvýkají skoro všechen roční vývoz lékořice, pocházející z ostrova Zanzibaru, kde se urodí skoro 80% její světoví produkce. Od 16. století byly menší kultury lékořice zavedeny u nás na jižní Moravě, ale zanikly už začátkem 20. století.

 

Zdroj: Václav Jirásek, František Procházka: Rostliny známé neznámé, nakladatelství Albatros, edice Oko, rok vydání 1985