Věděli jste, že...

Žvýkačka je rostlinného původu

Už Španělé se začátkem 16. století setkali v Mexiku a ve Střední Americe s Indiány, kteří „něco" žvýkali. Byly to červenohnědé kousky ztuhlé mléčné šťávy, vytékající z trhlin kmenů sapodilovníku obecného (Manilkara zapota), vždyzeleného stromu jižního Mexika, poloostrova Yucatanu a sousedních oblastí Střední Ameriky. Kmeny sapodilovníků se pro získání šťávy nařezávají podobně jako kaučukovníky, šťáva odkapává do připravených nádobek. Ztuhlá se rozdrobí, svaří s vodou, vyčistí a zašle do továren na žvýkací gumu. Tam se hmota teplem změkčí v těsto, smíchá s parafínem, balzámy, cukry, různě okoření a ochutí, přibarví a formuje do žádaného tvaru.

Výroba žvýkačky je od svého začátku, to je asi od doby před 150 lety, soustředěna na severovýchodě USA. U nás se začalo s výrobou v 50. letech v Liberci. Uvádí se, že na náhrobku Thomase Adamse, údajného vynálezce výroby žvýkací gumy, který se dožil 102 let, je na hřbitově v městě Sommerville ve státě New Jersey nápis: Protáhl svůj život jako tu největší žvýkací gumu. Bobule sapodilovníku zvané sapodily jsou chutným ovocem, ale pouze s místním významem.