Věděli jste, že...
Hřebíček je název usušených poupat tropického vždyzeleného stromu
hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum). Planě roste na Molukách a pěstuje se porůznu v tropech, hlavně na „hřebíčkových" ostrovech při pobřeží Tanzanie, kde se ročně sklízí až 90 % světové produkce hřebíčku. Koření velmi příjemně voní silicí, používanou v kosmetice i jako prosvětlovací prostředek v mikroskopii. Silice je dále surovinou pro výrobu vonného vanilínu, dříve to byl skoro běžný prostředek k utišení bolestí vykotlaného zubu.
Hřebíčkem se koření kompoty, marmelády, masové i zeleninové pokrmy, horká červená vína, perníky, likéry apod.
Do Evropy dovezli první hřebíček arabští obchodníci už v 8. století. Od počátku novověku jej spolu s jiným tropickým kořením dováželi hlavně Portugalci, tehdejší kolonizátoři Moluk. Později je tam vystřídali Holanďané, leč ani ti neuhlídali výnosný obchod s hřebíčkem.
Ve 2. polovině 18. stol. se podařilo Francouzům dopravit několik semenáčků hřebíčkovce na ostrov Mauritius a pak na blízký Réunion, kde jej začali pěstovat spolu se stejně podloudně získaným muškátovníkem.
V Indonésii jsou od 19. stol. ve velké oblibě tzv. kretekové cigarety, v jejichž tabáku je rozemletý hřebíček.
Hřebíček je název usušených poupat tropického vždyzeleného stromu hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum). Planě roste na Molukách a pěstuje se porůznu v tropech, hlavně na „hřebíčkových" ostrovech při pobřeží Tanzanie, kde se ročně sklízí až 90 % světové produkce hřebíčku. Koření velmi příjemně voní silicí, používanou v kosmetice i jako prosvětlovací prostředek v mikroskopii. Silice je dále surovinou pro výrobu vonného vanilínu, dříve to byl skoro běžný prostředek k utišení bolestí vykotlaného zubu.
Hřebíčkem se koření kompoty, marmelády, masové i zeleninové pokrmy, horká červená vína, perníky, likéry apod.
Do Evropy dovezli první hřebíček arabští obchodníci už v 8. století. Od počátku novověku jej spolu s jiným tropickým kořením dováželi hlavně Portugalci, tehdejší kolonizátoři Moluk. Později je tam vystřídali Holanďané, leč ani ti neuhlídali výnosný obchod s hřebíčkem.
Ve 2. polovině 18. stol. se podařilo Francouzům dopravit několik semenáčků hřebíčkovce na ostrov Mauritius a pak na blízký Réunion, kde jej začali pěstovat spolu se stejně podloudně získaným muškátovníkem.
V Indonésii jsou od 19. stol. ve velké oblibě tzv. kretekové cigarety, v jejichž tabáku je rozemletý hřebíček.
