Věděli jste, že...
Proč je šafránu málo
Šafrán je odedávna nejdražší koření. Jsou to sušené blizny z květů šafránu setého (Crocus sativus). Na jeden kilogram drogy je nutno vystříhat blizny ze sto padesáti tisíc květů, i více! Kornoutkovité oranžově červené blizny jsou v bledě fialových květech hlíznatého šafránu po třech! Šafrán setý kvete pozdě na podzim, tím se liší od jarních kultivarů příbuzných zahradních a parkových šafránů (krokusů). Šafrán měl od nepaměti u národů Blízkého východu, kde ho Evropané poznali během křižáckých válek, nejlepší pověst jako léčivo, barvivo i parfém.Ve 14. století se šafrán začal pěstovat také ve střední Evropě. U nás zanikly „šafránice" a „šafránky" za pustošivé třicetileté války, takže od druhé poloviny 17. století zbyla po nich jen místní a osobní jména. Z mnohostranného užití šafránu zůstalo kořenění a barvení masových polévek a omáček, dále se přidává do některých likérů a kosmetických přípravků.
Žádné koření nebylo tak často a tak důmyslně paděláno jako drahý šafrán. Ještě v 15. století byli falšovatelé veřejně upalováni nebo pohřbíváni za živa. Pro dnešek zbylo ze „zlatého věku" šafránového koření jen úsloví: „Málo jako šafránu!"