Věděli jste, že...

...růže mají velmi bohatou historii?

Od nejstarších dob provází růže historii lidstva a její kráse se obdivujeme dodnes. Růže vždy nesloužily jen pro potěchu oka a duše.

Růže se často stávaly symboly světské i církevní moci, používaly se při obřadech i slavnostech, staly se zdrojem inspirace mnoha umělců...

Růže ve starodávných dobách

Nejstarší zkameněliny růží jsou staré více než 35 miliónů let. Uschlé a vybledlé věnce růží byly objeveny při archeologických vykopávkách v Egyptě. Velký význam měla tato květina ve slavných orientálních zahradách, bohatstvím druhů oplývaly především čínské, perské nebo arabské zahrady.

Růže jsou také zachyceny na nejedné nástěnné malbě v Minoóvě paláci na Krétě (1600 př.n.l.) či na freskách v Pompejích. Podle řeckých mýtů se růže zrodila ze slz Venuše a krve jejího milence Adonise. Pro Řeky byla růže symbolem lásky a krásy.

Matematika, války i svatby

Řečtí filozofové v květech této rostliny viděli přítomnost zlatého řezu, tedy matematicko-geometrického poměru, podle něhož jsou uspořádány okvětní plátky v dokonalé harmonii, a proto je vnímáme jako krásné.

Římané růže spojovali s odvahou na bitevním poli, věnce z růží se nosily při příležitosti římských slavností. Legenda tvrdí, že císař Nero (1. století před Kristem) údajně zasypal své hosty při večeři tak obrovským množstvím okvětních plátků (hovoří se o tunách), že se někteří pod nimi udusili.

Z římské kultury pochází jedna z nejstarších odrůd Rosa gallica. Zde bylo také zvykem, že novomanželé nosili při obřadu sňatku na hlavě věnec z růží. Ženy z vyšší společnosti používaly plátky růží k obkladům pro krásnou pleť a proti vráskám.

Jak růži viděli lidé ve středověku?

V dobách raného křesťanství byla růže symbolem Panny Marie. Sv. Dominik na její počest založil růžovou zahradu. S růžemi se setkáme nejen v křesťanské literatuře, ale také v čínské konfuciánské či buddhistické. Z Francie 13. století, oblasti Provence, pochází zmínka o používání druhu Rosa gallica odrůdy ´Officinalis´ k léčení mnoha nemocí.

Růže a erby

V období renesance si na území Velké Británie přisvojily růži dva šlechtické rody, rod Yorků a Lancasterů, které mezi sebou bojovaly o převahu světské moci. Podle Shakespeara a dalších dochovaných pramenů si znepřátelené rody vybraly růži, kterou umístily na své erby, Yorkové bílou a Lancasteři červenou. Podle erbů se domníváme, že šlo o růže Rosa alba a Rosa gallica var. officinalis. Po skončení občanské války byly obě růže použity Jindřichem VII. na královský erb, jehož součástí jsou dodnes.

Vive La France

Éra moderních růží se zrodila ve Francii r. 1867 uvedením první hybridní čajové růže ´La France´ od místního pěstitele Guillota. Tato odrůda je považována za mateřskou celé řady dalších. Do konce 20. století tak bylo vyšlechtěno více než 10 000 čajohybridů.