Věděli jste, že...
Vrbové proutí slouží jako stavební materiál
Brzy na jaře se seřezávají vrby „na hlavu", aby tvořily košaté koruny. Vrbové proutí můžeme využít kromě pletení pomlázky také k výrobě drobných staveb v zahradě – ohrad, nízkých plůtků, lemů záhonů nebo třeba domků pro děti. Materiál je pružný a ohebný a drží tvar i po vyschnutí. Pokud navíc proutky zapícháme při stavbě do země, snadno zakoření – což může být ovšem výhodou stejně jako problémem.Pupkovec je jarní bylina podobná pomněnce
Pupkovec jarní má také drobné, jasně modré kvítky s bílým středem. První se otevírají v dubnu z fialových poupat vedle rašících, světle zelených, svinutých lístků. Svítí tak, že je přes jejich drobnost určitě nepřehlédnete. Na rozdíl od jednoletých pomněnek, kterým po odkvětu zůstávají holé, tenké lodyhy, pupkovec zdobí polostinná místa svěží zelení prakticky po celou vegetační dobu. Roste i ve stínu, ovšem méně zde kvete.Kočky milují kozlík lékařský
Na okrajích zahradního jezírka, na místech s vlhkou půdou nebo na mokrých loukách se bude dařit kozlíku, vytrvalé bylině vysoké 50-100 cm s drobnými narůžovělými nebo bílými květy v okolíku objevujícími se od května do září. Latinský název Valeriana officinalis je odvozen od slova valere – být zdravý. Dříve se označoval jako baldrián podle nordického boha Baldura, který byl předobrazem síly a dobročinnosti. Kromě toho, že květy vyhledává drobný hmyz, je kozlík užitečný díky svým kořenům, které se sbírají v září a říjnu a používají se sušené ve formě čaje při nespavosti, duševním vyčerpání, stresu či žaludečních křečích.
Pesto či kapary připravíme i ze sedmikrásek
Sympatické bíložluté kvítky přivádějí k šílenství majitele precizně pěstěných trávníků, přitom jsou pravými symboly jara a také léčivými rostlinami – mají protizánětlivé a expektoranční účinky, jsou součástí čajových směsí, čaj ze sedmikrásky se používá při rekonvalescenci zápalu plic. Květy před rozvinutím můžeme naložit jako kapary – hrst poupat svaříme s trochou soli a estragonového octa a ještě horké naplníme do sklenic. Chutnají už po několika dnech.Šatním molům nevoní kafr
Kafr je výrazně páchnoucí, bezbarvá nebo bělavá křehká hmota, složená z krystalků. Tvoří se na prasklinách starého dřeva stromů kafrovníku lékařského (Camphora officinarum), příbuzného skořicovníkům. Pěstuje se v tropech i subtropech, také i Itálii a na Floridě. Stromy mají skoro ve všech svých částech buňky s kafrovou silicí, jež se na vzduchu okysličuje a mění v tuhou hmotu. Kafr je velmi staré léčivo, původně se používal ve východní Asii, a to zevně i vnitřně. Zmiňují se o něm čínské letopisy už z doby kolem roku 1000 př.n.l.
Více článků...
Strana 15 z 38