Rýt, či nerýt?

Zatímco klasický zahradník se bez rýče neobešel minimálně dvakrát ročně, současné trendy jdou jiným směrem. Podzimní rytí má smysl pouze na těžkých, utužených půdách nebo při zakládání nového záhonu. V průběhu zimy se tak dostane voda do hlubších vrstev a mráz rozdrobí hrubé hroudy na jemnější hrudky. Většina půd si ale přes zimu vystačí s vrstvou mulče ze spadaného listí nebo zeleného hnojení. Zrytí na podzim by jim spíše uškodilo, protože by významně narušilo půdní život.

Skladování zeleniny a ovoce bez sklepa

Ideálním prostorem pro skladování zeleniny a ovoce je chladný (cca 5 °C), vzdušný a vlhčí sklep s čerstvým přívodem vzduchu. Kde ale takový vzít, když nové domy se stavějí nepodsklepené? Chladná půda, zahradní domek, garáž nebo tradiční krecht jsou lepší alternativou než třeba technická místnost v domě. Jak si můžeme vytvořit podzemní krecht? Dno asi 50 centimetrů hluboké jámy vysteleme králičím pletivem proti myším a na něj navrstvíme asi 10 centimetrů písku jako drenáž.

Co všechno můžeme přidat do kompostu

Do kompostu je možné přidávat i shnilé ovoce, záleží ovšem na jeho množství a způsobu kompostování. Shnilá jablka přidáváme v tenké vrstvě a vždy je prokládáme vrstvami jiného, nejlépe suchého materiálu (sláma, zbytky trvalek, letniček, drcené větve). Ideální místo je uprostřed kompostu, kde je teplota nejvyšší a ovoce se rychle rozloží. Naopak na povrchu kompostovací hromady bude přitahovat vosy, mouchy a sršně, které si na rozkládajícím se ovoci rádi pochutnávají.

 

Založte si zvýšený záhon

Zatímco u nás je stále ještě nejrozšířenější tradiční pěstování zeleniny na záhonech přímo na úrovni terénu, v zahraničí se stále častěji používají zvýšené záhony. Kromě toho, že při práci nemusíme tolik ohýbat záda, je také čerstvá výsadba lépe chráněna před přízemními mrazíky a při stavbě záhonu navíc zužitkujeme nejrůznější hrubší odpad ze zahrady. Setkat se ale můžeme i s několika problémy.