Podzimní hostina pro létavé obyvatele naší zahrady

Přikrmování létavých obyvatel naší zahrady na podzim není zas až tak obvyklé. Přesto lze ptačí jídelníček zpestřit ještě dříve, než přijde zima a většina z nás začne pravidelně doplňovat krmítka zásobami semen, drobků a loje. Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, oproti plnění krmítka v zimě je vystrojení podzimní hostiny pro ptactvo poměrně nenáročné. Mnohdy pro její zajištění postačí, když na zahradě ponecháme ani ne desetinu úrody.

 

Slunéčka na zimním bytě

Léto tráví slunéčko sedmitečné většinou osaměle mezi koloniemi mšic, na zimu se naopak sdružuje s ostatními jedinci do kolonií po desítkách až stovkách. Není to proto, aby se vzájemně zahřívali, ale kvůli tomu, aby na jaře bez problémů našli partnera k páření. Zima těmto zářivě červeným broučkům vadí jen málo – v jejich těle totiž proudí biologická nemrznoucí tekutina, která funguje až do – 15°C.

Dopřejte ježkům něco na zub

Od poloviny října začíná v zahradě ubývat potravy pro drobné živočichy včetně ježků. Ti se v této době začínají připravovat na zimu. Kromě domečku pro ježky, který můžete koupit třeba na internetu nebo v zahradnických centrech můžete ježkům k přezimování nabídnout hromadu suchých větví smíchaných s listím. Mladí ježci narození v letošním roce se neukládají k zimnímu spánku dříve než koncem listopadu, protože si musejí vytvořit dostatečné tukové rezervy.

Žížaly do kompostu

O tom, že žížaly přispívají k rozkladu organických látek v kompostu a přeměňují jej na humus bohatý na živiny, se všeobecně ví. Málokdo ale tuší, že žížaly pracující v náš prospěch na kompostu se od žížal, které můžeme vidět například při rytí půdy, výrazně liší. Jedná se totiž o žížaly hnojní (Eisenia fetida), které se vyskytují právě v místech bohatých na organický odpad a na rozdíl od běžně se vyskytující dešťovky – žížaly obecné jsou výrazně žravější a dokážou přežít i v drsnějších podmínkách.

Ozbrojený tesařík žádné zbraně nemá

Velmi nápadný, černo-žlutě skvrnitý brouk s dlouhými, stejně zbarvenými tykadly - to je tesařík ozbrojený (Leptura maculata), kterého můžeme poměrně hojně vidět v létě většinou na složnokvětých rostlinách, kde saje nektar. Navzdory svému druhovému názvu tento, ani žádný jiný druh tesaříka "zbraně" nemá a v zahradě nepáchá žádné škody. Larvám trvá až tři roky, než se z nich vylíhnou dospělí jedinci. Celou dobu stráví v trouchnivém dřevě listnatých stromů, jimiž se také živí.

Šikovná slunéčka

Velký počet hmyzích druhů dokáže chodit hlavou dolů nebo po hladkých svislých površích. Čemu za tuto schopnost vděčí, zkoumají vědci z Univerzity v Kielu. Nyní v časopise Nature Communications zveřejnili výsledky zkoumání adhesivních struktur na končetinách slunéček sedmitečných (Coccinella septempunctata). Spodek každé z nich je posetý jemnými vlásky, které přilnou téměř k jakémukoli povrchu.

Ledňáček říční

Při terénních úpravách v okolí rodinného domu v Hranicích bylo bagrem odkryto hnízdo ledňáčků říčních se sedmi mláďaty. O mladé ledňáčky nyní pečují pracovníci záchranné stanice ORNIS v Přerově. Ledňáčci hnízdí v zemních norách, které si hrabou ve strmých březích u vodních toků. Na konci až metr dlouhé nory v hnízdní komůrce snáší 5 až 7 vajec a po 21 dnech se líhnou mláďata, o něž se oba rodiče starají až 27 dní.

Obaleč jablečný

Polozralé plody, které jabloně shazují v této době, je třeba pravidelně sbírat a likvidovat. Často bývají totiž napadeny larvami obaleče jablečného, který se živí dužinou a vykusuje v nezralých plodech typické chodbičky. Červivé plody je třaba likvidovat mimo zahradu dříve, než je začnou larvy opouštět a přesouvat se do půdy, kde přezimují - v průběhu září. Housenky tohoto motýla poškodí během života 2-3 plody, napadají kromě jablek také hrušky, meruňky a vlašské ořechy. Plody poškozené obalečem bývají druhotně napadány moniliovou hnilobou.