Fauna na zahradě
Tajný život koček
Co dělá váš mazlíček, když odejde z domu? O vesnických kočkách se často říká, že se toulají do velkých dálek. Nedávný výzkum, pořádaný britskou stanicí BBC ale prokázal, že ač kočky opustily domov i na několik hodin, většina z nich si netroufla jít dál než 50 metrů od hranice pozemků svých majitelů. Jen několik z testované padesátky došlo dál než 100 metrů. Rekordmanem byl desetiletý kocour Sooty, který svým pohybem pokryl území o rozloze téměř tří hektarů.
Květilky
Proč se některé květy velkokvětých kosatců nerozvinou a zahnívají? Poškozuje je květilka kosatcová (Phorbia servadei). Je to moucha, jejíž larvy se vyvíjejí v květních pupenech kosatců. Za rok mívá jednu generaci a přezimuje ve stadiu kukly. Z kukel se ve druhé polovině dubna líhnou mouchy a samičky po páření začnou klást vajíčka do květních pupenů. První ošetření bychom měli provést, když se objeví první květní pupeny, druhé těsně před kvetením rostlin, např. přípravky Decis Mega, Decis 15 EW, Fast M. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat smáčedlo.
Mšice – každoroční problém
Letošní vytrvalé deště přinášejí alespoň jednu výhodu - zabraňují mšicím v přílišném množení. Brzy ale opět budeme muset řešit, co s nimi. Než proti listovým mšicím zasáhneme chemickými prostředky, zkusme dát šanci nejprve jejich přirozeným predátorům a nepřipravit je o potravu. Z robustních rostlin odstraníme mšice silnějším proudem vody, který smyje z listů také medovici, kterou mšice vylučují.
Proti obalečům bez chemie
Alternativou chemické ochrany ovocných stromů, jejichž plody poškozují housenky obalečů, mohou být mechanické pasti. Švestky, blumy a další jádrové ovoce napadá až druhá generace obalečů líhnoucí se v červnu z nezralých, opadaných plodů. Pás vlnité lepenky připevněný na kmen asi metr nad zemí nabídne housenkám alternativní prostor pro kuklení. Pravidelnou kontrolou tak lze škůdce mechanicky sbírat a likvidovat.
Co mají klíšťata společného s komáry?
Krev sají také jen samičky, samci se spokojí pouze s rostlinnou mízou, nepotřebují tolik výživy, protože nekladou vajíčka. Samička jich po oplodnění může přivést na svět až pět tisíc, tomu předchází poměrně zdlouhavý a složitý vývoj. Z vajíčka, které samička klade do přízemní vegetace, nejraději na teplá a vlhká místa, se vylíhne larva.
Jak zabránit jiřičkám ve stavbě hnízda
U většiny druhů platí obecně, že ptáci se vracejí na stejná místa, kde hnízdili v předchozích letech. Pokud si najdou nějaké nové hnízdiště, tak to může být z důvodu vhodné dostupnosti potravy v okolí, zániku starého hnízdiště atd. O hnízdění jiřiček se uvádí, že nejlépe mu lze zabránit odstraněním současných hnízd a zavěšením fáborků na všechna místa, kde by jiřičky mohly hnízdo stavět. TENTO ZÁSAH JE ALE MOŽNÝ AŽ PO VYHNÍZDĚNÍ, po odletu ptáků na zimoviště (od října do února).
Kukačka obecná
Když zakuká kukačka, mohou se zahodit boty, praví jedna z lidových moudrostí. Dráteníci zas říkali: "Lepší jedna kukaranda, nežli sto skřivanů." – věděli, že pokud přiletí kukačka, čeká je už skutečné jaro a na jejich putování bude příjemné počasí. V zimě bychom u nás kukačku opravdu marně hledali. Na evropská hnízdiště přilétá převážně v druhé polovině dubna z afrického zimoviště, které se nachází jižně od Sahary. Kukačky jsou věrné místu vylíhnutí a následující rok se vracejí do stejných míst.
Bude letos rok chrousta?
V některém roce se to chrousty, těmito trochu nemotornými hnědými brouky, jen hemží, o rok později po nich pátráme zbytečně. Jak je to možné? Souvisí to s chroustím životním cyklem: v květnu se samičky zavrtávají do humózní půdy, kde snášejí až sto vajíček po deseti až třiceti kusech. Z nich se po měsíci vykulí bílé ponravy, které se v prvním roce živí humusem v půdě, ale na druhý a třetí rok se pustí do kořínků. Pak mohou způsobit značné škody. V srpnu ve třetím roce se larva zakuklí a vyprodukuje nového brouka. Ten ještě přes zimu zůstane v zemi a nám začne bzučet kolem uší opět na sklonku dubna a hlavně v květnu.
Více článků...
Strana 7 z 22
