Kočka a myš

Kočky loví myši „ze sportu", nikoliv proto, aby se jimi uživily. Pokud si majitel myslí, že myši jsou pro kočku dostatečnou výživou, velmi se mýlí a setká se pouze s hladovou a hubenou kočkou – kočka bude docházet na jídlo „k sousedům" či bude vyhledávat zbytky jídla u popelnic. Hladová a hubená kočka také nemá dostatek sil, aby mohla lovit, takže majitelé, kteří na kočkách oceňují zejména tuto vlastnost, budou zklamáni. Kočka také může začít lovit ptáky, což budou sousedé a ochránci těžko tolerovat (zabránit kočce v lovu ptáků se dá jednoduchou rolničkou na obojku).

Třásněnky

Nevítaným škůdcem na gladiolech je od června, zvláště v období velkých veder třásněnka (Taeniothrips simplex). Zpočátku ji není vidět, protože saje v pochvách listů, přitom ale poškozuje jak listy, tak vznikající poupata. Na listech se sání třásněnek projeví jako bílé stříbřité skvrny mezi nervaturou, kde je pletivo úplně vysáté. Poupata bývají silně poškozena, jsou na nich světlé, později hnědé až nekrotické skvrny, deformace a někdy rostliny ani nevykvetou.

Chřestovníček liliový

Pokud na okrajích mladých listů lilií objevíme mělké požerky, jedná se o známku přítomnosti chřestovníčka liliového, nádherně červeného brouka o velikosti do jednoho centimetru, který se společně se svými hnědočernými larvami živí právě listem liliovitých rostlin. Při silném napadení dokonce lilie nevykvetou a některé citlivější odrůdy mohou trpět vlivem požerků houbovitými chorobami. Chřestovníček nemá žádného přirozeného nepřítele, vhodnou ochranou je ruční sběr larev a dospělých jedinců.

Pestřenky zbaví zahradu mšic přirozenou cestou

Často si je pleteme se včelami nebo vosami, přitom jsou zcela neškodné, ba dokonce užitečné. Pestřenky jsou nápadné svým typickým způsobem letu – zůstávají na místě ve vzduchu a pak bleskově zmizí. Jejich let je zcela tichý, nebzučivý. Patří mezi nejpilnější užitečný hmyz v zahradě. Samičky kladou dva milimetry velká, bílá, protáhlá vajíčka do kolonií mšic, z nichž se během několika dnů líhnou larvy. Toto vývojové stadium trvá pouhých 10 dní, během nich ale dokáže každá larva spořádat až tisíc mšic denně!

Stínky a svinky – záhadní bezobratlí

Na tmavých, vlhkých a chladných místech často narazíme na stínky a svinky, drobné, bezobratlé živočichy většinou hnědé nebo šedé barvy. Zatímco svinky se při podráždění dokážou rychle svinout do klubíčka (odtud jejich název), stínky jsou větší a mohou mít i hnědou barvu. Zajímavostí je, že oba druhy patří mezi korýše a jsou jedinými zástupci této skupiny, kterým se v průběhu historie podařilo transformovat se z vodního živočicha na suchozemského.

Městští kosi hnízdí dříve díky veřejnému osvětlení

Pouliční osvětlení ovlivňuje rostliny i zvířata žijící ve městech, ale studií, které tuto hypotézu testují, je zatím poskromnu. Vědci z Institutu Maxe Plancka v německém Radolfzellu zjišťovali, jaké mají změněné světelné podmínky dopad na městské populace kosů černých (Turdus merula). Zjistili, že jedinci vystavení pouličnímu osvětlení hnízdí dříve v porovnání s kosy, kteří žijí mimo město. Příčinou je zvýšená hladina testosteronu způsobená trvalým osvětlením. Díky tomu také městští kosi začínají dříve zpívat i pelichat.

Mladí kalousi v noci naříkají na moravských zahradách

V červnu se na členy Moravského ornitologického spolku v Přerově obraceli lidé s dotazem, co je to za ptáky, kteří jim v noci hvízdají v okolí domů. Málokdo ví, že jde o mláďata sov – kalousů ušatých. Sovy se většinou chovají velmi tiše, a proto lidé netuší, že žijí i v těsné blízkosti domů, v zahradách a dokonce i na městských sídlištích. Výjimkou jsou mladí kalousi ušatí, kteří se po opuštění hnízda rozletí do okolí a žadoní o potravu od svých rodičů.

Bělásek na cestách zahradou

 Od června můžeme na listech košťálové zeleniny narazit na housenky běláska zelného, jednoho z našich nejrozšířenějších motýlů. Už v květnu klade samička kolem 100 vajíček na spodní stranu listů, o dva týdny později se z nich líhnou žlutozelené, černě skvrnité housenky. Přirozenými predátory housenek jsou pestřenky, některé rostliny působí repelentně – bazalka, brutnák, kopr, bez černý, koriandr, máta, rajčata, yzop, šalvěj, rozmarýn.