Vždy v září začíná nerovný boj mezi pěstiteli vinné révy a hejny špačků. Špaček obecný je všežravec, na jeho jídelníčku je hlavně hmyz - housenky, můry a pavouci, k jeho přirozené potravě patří ale i nejrůznější plody, semena a nektar. Přes léto často navštěvuje sady, zahrady a vinohrady a dokáže sklidit úrodu, o kterou jsme několik měsíců usilovali.
Asi to nebude univerzální recept, ale ve venkovské nebo větší zahradě můžeme zkusit bojovat proti slimákům přirozenou cestou –
chovem indického běžce. Tento druh kachny totiž s oblibou vyhledává především malé slimáky a jejich vajíčka, ale nepohrdne ani dospělým jedincem.
Radost ze zralých ořechů často kazí malé pravidelné otvory v uzrálých plodech. Jsou památkou po larvě nosatce lískového, která se živila zrajícím plodem a poté se přemístila pod lískový keř přežít zimu. Jedinou spolehlivě účinnou ochranou proti nosatci je pěstovat lísky ve výběhu pro slepice, které larvy pod zemí spolehlivě vyhrabou a zničí.
Kromě včely medonosné, která se chová v úlech a poskytuje kromě dalších produktů med, existuje také velmi početná skupina samotářských včel (kutilek), kterých u nás žije několik stovek druhů. Ačkoliv žijí spíše nenápadně, představují významný prvek druhové rovnováhy v přírodě a mají význam pro opylování mnoha druhů rostlin.
Vrcholné léto je obdobím kvetení řady trvalek, z nichž většina láká na svůj nektar drobný hmyz – motýly, včely, pestřenky a drobné pavouky. Hmyz je nedílnou součástí potravního řetězce každého přírodního prostoru a je nesmyslné snažit se jej likvidovat postřiky a pastmi. Někteří jedinci jsou kromě toho velmi zajímaví a mohou přitáhnout pozornost dětí. Například bílý pavouk na obrázku je
samice běžníka kopretinového, která dokáže svou barvu měnit z bílé na žlutou podle toho, na jakém pozadí se vyskytuje.
Když byl u nás v roce 1991 poprvé spolehlivě zoologicky určen nález plzáka španělského (
Arion lusitanicus), nikdo asi netušil, že během necelých dvaceti let bude představovat jednoho z nejzávažnějších škůdců našich zahrad. Ten, kdo je jeho invaze ušetřen, může mluvit o štěstí, naopak zahrádkáři, kteří se s útoky „slimáka bez ulit" potýkají, zkoušejí s většími či menšími úspěchy nejrůznější metody jeho likvidace.
Divoké včely jsou jedním z užitečných druhů hmyzu, pro které by mělo být v zahradě vždy místo. Jakmile teploty stoupnou nad bod mrazu, vyletí až stokrát za den a navštíví přitom až 6500 květů, což je devětkrát více než včela medonosná! Aktivita divokých včel je důležitá zejména pro ovocné stromy kvetoucí brzy na jaře, proto je vhodné připravit jim v zahradě vhodné místo pro přezimování.
Těžko bychom hledali zahradu, kde by nebyl motýl svátečním hostem. Ačkoliv nepatří přímo mezi užitečný hmyz, jejich úloha při opylování rostlin je velmi důležitá; navíc oceníme pohled na elegantní tělo i většinou nádherně zbarvená křídla. Motýly můžeme přilákat do zahrady pomocí rostlin, jejichž květy produkují sladký nektar, oblíbenou motýlí pochoutku, nebo těch, jimiž se živí housenky, z nichž se líhnou dospělí motýli. Tam, kde tyto rostliny chybí, motýli vajíčka nekladou nebo housenky hladoví.