Fauna na zahradě

Svinky a stinky

4Jak moc škodí?

Jsou to drobní potomci korýšů, kteří mají v zahradě tak trochu rozporuplné místo: zpracovávají sice zahradní odpad, při nedostatku potravy ale napadají také kořínky a zelené části rostlin, zejména ve sklenících. Napáchané škody jsou však ve srovnání s jejich prospěšnou činností téměř zanedbatelné. Pokud se potřebujete svinek a stinek zbavit, připravte pasti – vydlabané brambory nebo banánové či pomerančové slupky, pod nimiž se rády schovávají. Pak je můžete snadno přenést třeba na kompost.

Naplňte krmítka

blue_tit_rspb449Ptáci jsou v zimě stále více odkázáni na lidi. Vše je sklizeno, zaoráno a navíc často pod sněhem. Nabídněte jim proto plné krmítko. Přilákáte-li je do zahrady, budou se vracet a v příští sezóně vám zajistí vynikající biologickou ochranu rostlin.

 

Jak a kdy krmit

S krmením ptáků můžete začít už na podzim a přikrmovat je lze až do konce března. Krmivo podávejte pravidelně, nejlépe denně. Nejvhodnější je přitom ráno, kdy jsou ptáci nejhladovější. Zpočátku jim servírujte menší dávky, za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je zvyšte. Krmivo nasypte i na vhodné místo na zem – přilákáte tak ptačí druhy, pro které je typický sběr potravy ze země.

 

Co nabídnout

Z potravin konzumovaných lidmi můžete ptákům nabídnout ovesné vločky, piškoty, ovoce, rozsekané ořechy, strouhanou neslanou housku, maso nakrájené na kousky, strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj. Nikdy nedávejte ptákům zbytky z kuchyně – mohou jim vyvolat zažívací potíže a způsobit úhyn.

 

Ideální stravou jsou pro ptáky semena slunečnice, prosa, řepky, konopí, lnu, máku nebo plevelů. Cenově nejdostupnější je slunečnice smíchaná s ovesnými vločkami v poměru 3:1. Touto kombinací zároveň uspokojíte nejběžnější ptáky navštěvující krmítka.

 

Ptáci uvítají také různé plody a bobule, například jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod.

 

Nezapomínejte ani na vodu a i v zimě umístěte ptákům na zahradu pítko. Vodu udržujte čistou a nezamrzlou.

 

Údržba krmítka

Čistým krmítkem předejdete šíření nemocí a zažívacím obtížím ptáků. Doporučuje se je minimálně jednou měsíčně vyčistit horkou vodou.

 

120111-040Domácí lojové přikrmování

Přikrmovat můžete ptáky z běžných krmítek nebo třeba z lojových koulí, které lze zavěsit do korun stromů i na balkon. Tukové krmítko si můžete ale vyrobit i sami. Stačí k tomu rozehřátý neslaný tuk a různá semena a drcené ořechy, které do něj zamícháte. Směs pak nalijte do menšího květináče, formičky nebo skořápky od kokosového ořechu, vložte provázek k zavěšení a klacík, aby se ptáci měli čeho držet, a tuk nechte ztuhnout. Do loje zkuste ponořit i suchou borovou šišku – uvidíte, jak po ní budou sýkorky při vyjídání rády šplhat. Lojová krmítka ale rozvěšujte jen na místa, kam nesvítí slunce, aby se tuk nerozpustil.

Ježek v zimě

jeekOd poloviny října se nabídka potravy pro ježky ztenčuje. Tento nedostatek potravy trvá minimálně do poloviny března, někdy až do poloviny dubna. Aby toto období hladu překlenuli, spí ježci zimním spánkem (hibernují).

 

 

 

 

 

 

Proč ježek v zimě spí

• nedostatek potravy

• pokles teploty

• zkrácení délky dne

• změny tlaku vzduchu

• hormonální změny (hladiny inzulínu v krvi)

 

Kromě toho mají ježci jakýsi „vnitřní kalendář". To se zřetelně ukazuje u ježků chovaných v zajetí. Někteří sbírají i při vysokých pokojových teplotách a bohatých zásobách potravin podestýlku, utěsňují s ní vstup do svého hnízda a snaží se hibernovat. Krátce před začátkem zimního spánku přijímají ježci potravu velmi málo nebo vůbec ne.

 

Běžný ježčí rok

Samečci se k zimnímu spánku ukládají dříve než samičky, ty totiž potřebují čas na zotavení po náročném odchovu mláďat. V pozdním podzimu, který je na nabídku potravy chudý, nemají tedy samičky žádné potravní konkurenty. Opačně je tomu na jaře, kdy se samci budí ze zimního spánku dříve nežli samice. Ježci tráví opravdovým spánkem jen asi osmdesát procent času z hibernace. Probouzejí se stále znovu a znovu na několik hodin nebo dnů, ale obvykle zůstávají v hnízdě. Jedním z vysvětlení tohoto energeticky náročného chování může být potřeba „testu" nebo „resetování", tj. vrácení metabolismu do původního stavu, na normální úroveň.

 

Všechno jede na úsporný režim

Během zimního spánku tělesná teplota ježka klesne z 35 °C téměř až na teplotu okolí, přičemž však nikdy neklesne pod 1 až 5 °C. Celý metabolismus spotřebovává velmi málo energie. Ježkovo srdce tepe jen 2-12krát za minutu (v bdělém stavu je to 200 až 280 tepů!) a dechová frekvence se snižuje z 50 na asi 13 dechů za minutu. Dýchání dokonce občas úplně vynechává. Čím více ježek snižuje své tělesné funkce, tím méně energie spotřebuje. Proto ježci, kteří se pokouší spát v teple, výrazně hubnou.

 

Bílý a hnědý tuk

Tukové zásoby, které si ježci během léta a podzimu zajišťují, jsou rozděleny do dvou kategorií – na bílý a hnědý tuk. Zatímco bílý tuk slouží k udržení minimální látkové výměny v průběhu zimního spánku, hnědý tuk je potřebný při procesu probouzení se. Hrozí-li u spícího ježka pokles tělesné teploty pod bod mrazu, mobilizuje se rychlé předávání energie hnědé tukové tkáně, čímž je ježek zachráněn před smrtí zmrznutím. Opakované přerušování zimního spánku zásoby energie vyčerpává a vede k úmrtí slabých nebo mladých ježků.

Podíl tělesného tuku na celkové hmotnosti ježka roste s jeho věkem: čtvrtkilový ježek má jen asi 14 % tělesného tuku, půlkilový ježek má asi 19 % tuku, kilový 25 % tuku.

 

Úbytek váhy

V závislosti na tom, jak dlouho zimní spánek trvá a kolik tuku během zimních měsíců spotřebuje, ztrácí ježek v této době 20-40 % své tělesné hmotnosti. To je denně 0,2 až 0,3 %,

tedy asi 1 až 2 g.

 

Pozor při zahradničení!

V zimním období je třeba opatrnosti při odstraňování hromad dřeva nebo „zeleného odpadu". Zimující ježek, jehož hnízdo bylo zničeno nebo odstraněno, nemůže jen tak snadno utéct, neboť se bude probouzet až dvanáct hodin. Pokud zpozorujete ježčí hnízdo včas, je třeba dát jeho zničené části rychle zpět do původního stavu. Když už to možné není, co nejrychleji přeneste spáče

i s hnízdním materiálem do dosud neponičené části hromady dřeva nebo pod dřevěnou desku,

kterou opřete o roh domu a vyplníte hnízdním materiálem.

 

Ukázka z knihy Ježek v zimě – užitečné rady pro milovníky zvířat. Vydala Grada Publishing, 2015. www.grada.cz

Žížala nahradí pluh

dreamstime_xl_13008274K nejdůležitějším pomocníkům v každé zahradě patří žížaly. U nás žije několik druhů. Ve zdravé půdě se v hojném počtu vyskytují především žížala hnojní (Eisenia foetida), žížala obecná (Lumbricus terrestris) a žížala červená (Lumbriculus rubellus). Žížalu hnojní poznáme snadno podle její tmavě červené barvy a nápadných žlutých segmentálních rýh. Žížalám obecným a červeným chybí toto výrazné pruhování. Žížaly hnojní žijí v kypré vrchní vrstvě půdy. Žížaly červené tráví ve vrchní vrstvě pouze své mládí, později pronikají do hlubších vrstev půdy. A nakonec žížaly obecné, které mnozí znají jako „typické" žížaly, křižují půdu při vytváření chodeb a hledání potravy až do hloubky tří metrů.

 

Tyto tři druhy se ve své práci pro zahradníka výborně doplňují. Žížala hnojní zpracovává velké množství organického materiálu a vytváří to nejlepší hnojivo. Další dva druhy zasahují svými chodbičkami do hlubších vrstev půdy a starají se tak o její dobré provzdušnění. Chodby kromě toho účinkují jako dokonalý drenážní systém.

 

Žížalí trus obsahuje z živin potřebných pro rostliny mnohem více dusíku, draslíku, fosforu a vápníku, než bychom našli v té nejlepší zahradní zemině. Navíc trus svou drobivou konzistencí přispívá k optimální půdní struktuře.

Příliš péče může škodit

02K nejdůležitějším užitečným živočichům v zahradě patří slepýši, ještěrky, ježci, různé druhy ptáků, obojživelníci, pavouci a draví roztoči, ale i různý hmyz jako slunéčka, různí střevlíci, pestřenky, zlatoočka, škvoři, lumčíci, vážky a mnoho jiných. Stačí málo, abychom všem těmto pomocníkům poskytli vhodné prostředí. Nejdůležitější je bohatě strukturovaná zahrada s několika „přírodními" – rozuměj nedotčenými – místy.

 

Chcete-li mít v zahradě mnoho pomocníků, nesmí být vše jako podle pravítka a čistě zameteno. Živočichové potřebují úkryty, místa k rozmnožování, přezimování a rozmanitou nabídku potravy, aby se v zahradě cítili dobře. Velice dobře se k tomu hodí okrajové části zahrady, kde můžeme vytvořit například přírodní volné živé ploty, ponechat v půdě kořeny, pařezy a duté kmeny. Tyto představují nejlepší „chovné stanice" pro užitečné živočichy a navíc mají zvláštní optický půvab. Stejný účel plní také hromady dřeva, větví a roští. Vytvoření takových chráněných míst nedá moc práce a s troškou tvořivého ducha představuje výrazné optické obohacení zahrady.

Smaragdová návštěva

12Zlatohlávky v zahradě nepřehlédneme ani nepřeslechneme: nádherně lesklé krovky upoutají pozornost stejně jako bručivý let. Živí se výhradně pylem nebo šťávami vytékajícími z poškozených rostlin a plodů, neškodné jsou i jeho larvy, které si bohužel často pleteme s velmi podobnými larvami chroustů a chroustků a ničíme je. Živí se totiž výhradně tlejícím odpadem, proto je často nacházíme při přehazování kompostu. Podobně jako žížaly vylučují při zpracování odpadu látky, které pak obohacují kompost o živiny. Ale jak je odlišit? Stačí je položit na rovnou položku na záda a pozorovat:

 

- larva chroustka letního se přetočí na záda a škrábe se pryč

- larva chrousta se otočit nedokáže, zůstane ležet na zádech nebo na boku

- larva zlatohlávka se nohama nahoru vlnivým pohybem posunuje po podkladu

Invaze blýskáčka

3Jakmile odkvete řepka olejka, můžeme se i na zahradě potkat s nálety drobných černých broučků – blýskáčka řepkového, který v této době opouští pole a vydává se za hledáním potravy. Objevit je můžeme na denivkách, měsíčcích, růžích i jiných květech. Většinou není důvod k obavám, pokud by však invaze byla skutečně na obtíž, můžeme se blýskáčků snadno zbavit: stačí napustit jasně žlutý kbelík vodou s trochou saponátu. Barva brouky přitáhne a utopí se.

Kdo se živí slimáky

Tito měkkýši jsou hrozbou téměř každé zahrady, ve které pěstujeme zeleninu a květiny. Dokážou je zdecimovat během pár dnů, za vlhkého počasí i během noci.

 

10

 

Rejsek sice není příbuzný s myší ani hrabošem, sídlí s nimi však stravovací návyky. Jejich denní menu se skládá kromě slimáků také z drátovců, listokazů, krtonožek a dalšího hmyzu. V zahradě se rádi ubytovávají v kompostu nebo pod kamením a listím v klidnějším koutku.

Více článků...

Strana 1 z 22

« 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 »
 

LUNÁRNÍ kalendář

2017

22

srpen

Svátek má Bohuslav

Dny Panny jsou vhodné pro zakládání kompostu.

Zvěrokruh

Po celý den je Měsíc ve znamení Panny

vychází

zapadá

05:03

19:07

05:35

19:37

Fanděte nám na facebooku
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Doporučujeme

ZK_2017_3DZde v prodeji

  • Banner

Partneři

  • Banner
  • Dřevostavby
  • Banner