Věděli jste, že...
Králem barevných látek dlouho bylo indigo
Sytě modrému rostlinnému barvivu se kdysi žádné jiné nevyrovnalo ve stálosti. Látky barvili indigem už ve starověkém Egyptě, v Orientě i Indii. Jeho slavná historie skončila až počátkem dvacátého století vynálezem a velkovýrobou syntetického indiga. Přírodní indigo se získává z natě modřilu barvířského (Indigofera tinctoria) neboli indigovníku. Příprava je dost složitá. Odřezaná nať se v pánvích zalije vápennou vodou. Kvašením se uvolní bezbarvý indikan, který se rozkládá na cukr a indoxyl a ten na vzduchu oxiduje na indigo,
které se usazuje v pánvi.
Kořen, zvaný človíček, míval cenu zlata
Ginseng neboli ženšen, což korejsky znamená "kořen života", je prastará léčivka východní Asie, vlastně řepovitý kořen všehoje ženšenového (Panax schin-seng). Je často podivně větvený, při troše fantazie může připomínat figurku člověka. Odtud i název ginseng, což je čínsky "malý člověk, človíček". Podoba kořenů s lidským tělem byla jistě důvodem, proč se tato droga pokládala už od nepaměti za všelék. Ve východní Asii hrál ginseng obdobnou úlohu jako ve Středomoří kořen mandragory. Do Evropy se dostal počínaje devátým stoletím několikrát. Už v 18. století se prodával v lékárnách jako lék pro uchování svěžesti a mládí i jako talisman.
Vanilka je prastaré koření z Nového světa
Vanilky jsou viržinkovité, hnědé, trojpouzdré tobolky vanilkovníku plocholistého (Vanilla planifolia), epifytické orchideje. Rostlina v mládí sice koření v zemi, ale dlouhými lodyhami šplhá pomocí náhradních tříčepivých kořenů do korun stromů. Podzemní kořeny později odumřou a vanilovník saje vláhu a živiny pomocí vzdušných kořenů z trouchu v rozsochách větví podpůrného stromu. Žlutavě zelené květy opylují kolibříci nebo hmyz, ale na plantážích se vanilovníky opylují výhradně uměle, zpravidla pomocí štěpinky bambusu.
Cukrová třtina má největší obsah cukru
Mezi cukrodárnými rostlinami je na prvním místě, až po ní následuje řepa cukrovka. Cukr byl ve starověku i středověku vzácný, sladilo se převážně medem. Rozšířil se od počátku novověku, kdy se začaly zakládat plantáže cukrovníku lékařského (Saccharum officinarum) hlavně v Západní Indii. Šlechtění cukrových řep nepřímo podnítil počátkem 19. století Napoleon Bonaparte zákazem dovozu všeho anglického zboží včetně třtinového cukru (tzv. kontinentální blokáda).Možná máte doma toulitku?
Rostlina je známá spíše pod svým latinským názvem Anthurium a je opravdovou top star mezi pokojovými rostlinami; snoubí v sobě všechny vlastnosti, které mají opravdové hvězdy mít – trochu výjimečnosti, luxusu i vyzývavosti.Toulitka je ideální solitéra, která se hodí především k lidem s vyhraněných vkusem, prostě pro individualisty. Říká se, že umí také v bytě navodit atmosféru smyslnosti a erotična, zvláště pokud si vybereme rostlinu s červenými toulci.Více článků...
Strana 16 z 38