Černý rybíz posiluje žaludek

I když většina lidí černý rybíz nemá ráda pro jeho specifické aroma i chuť, v zahradě by chybět neměl. Je totiž zdrojem řady vitamínů (C, P, A, B) a napomáhá tak proti nachlazení a kašli, posiluje žaludek a působí i proti průjmu. Je možné jej zpracovat na celou řadu způsobů - dá se konzumovat syrový, vyrobit z něj můžeme marmeládu, sirup, šťávu, nebo ho použít při pečení. Ideální tvar pro pěstování je keř, stromky se často rozlamují pod tíhou koruny.

 

Hrušně mají rády slunce

Mezi ovocnými stromy by určitě neměly chybět hrušně, jejichž chuti se žádné ovoce nevyrovná. Aby měly jemnou, na jazyku se rozplývající dužinu, plné aroma a hodně šťávy, potřebují stromy nejen lehčí, hlubokou a teplou půdu, ale především chráněné stanoviště na plném slunci, zejména pozdní odrůdy. Dříve se hrušně často pěstovaly u fasády domu a jejich větve se rozváděly pomocí drátů přímo po domě. To mělo řadu předností: vyhřátá fasáda ochránila květy před pozdními mrazíky a díky tomu, že na strom nepršelo, netrpěly plody strupovitostí.

Proč je šafránu málo

Šafrán je odedávna nejdražší koření. Jsou to sušené blizny z květů šafránu setého (Crocus sativus). Na jeden kilogram drogy je nutno vystříhat blizny ze sto padesáti tisíc květů, i více! Kornoutkovité oranžově červené blizny jsou v bledě fialových květech hlíznatého šafránu po třech! Šafrán setý kvete pozdě na podzim, tím se liší od jarních kultivarů příbuzných zahradních a parkových šafránů (krokusů). Šafrán měl od nepaměti u národů Blízkého východu, kde ho Evropané poznali během křižáckých válek, nejlepší pověst jako léčivo, barvivo i parfém.

Karmín je barvivo živočišného původu

Karmín je nejedovaté, jasně červené barvivo z drogy zvané košenila. Jsou to oplozené a na slunci nebo horkou párou usušené samičky stejnokřídlého bodavého hmyzu červce nopálovce kaktusového (Dactylopius coccus). Mrtvolky mají tvar polokulovitých, šedých až skoro černých zrnek poprášených stříbřitým voskovitým výměškem. Košenila obsahuje až 10% kyseliny karmínové, základu karmínu. Za hostitelskou rostlinu červce se většinou pokládá kulturní křovitý kaktus nopál košenilový (Nopalea cochenillifera), původem pravděpodobně z Mexika.