Paper potter – květináče zadarmo

Pomocí této jednoduché pomůcky si vyrobíte papírové květináčky na sazeničky snadno a rychle ze starých novin. Předem připravené proužky novinového papíru se navinou na dřevěné kopyto a stlačením proti podložce s vyfrézovaným výstupkem vznikne dno. Do takto vzniklých papírových květináčků se naplní zemina a vysadí přepíchané sazenice nebo vysejí semena.

Dostatek vzduchu pod sklo

I když se to nezdá, jarní slunce může mít velkou sílu, zvláště když se opírá do skleníku nebo pařeniště. Rostlinám sice teplo přijde vhod, ale nesmí ho být příliš, pak mladé zelenině spíše škodí, než prospívá. Jakmile teploty uvnitř pařeniště vystoupají nad 20 °C, je třeba začít pravidelně větrat, případně alespoň přistínit světlou textílií nebo trochou vápenného nátěru. Pařeniště je vhodné otvírat pokud možno ve směru hlavního větru, protože studený vzduch může rostlinám způsobit šok.

Tráva poslouží i posekaná

Ve druhé polovině měsíce často poprvé sekáme trávník. V této době ještě nestačily trávy vyvinout stvoly se semeny, takže posekaná hmota se velmi dobře hodí k mulčování. Díky sekacímu ústrojí běžných sekaček je tráva nadrcena na poměrně malé části, které můžeme přímo z koše rozprostřít v tenké vrstvě jako mulč pod keřové záhony nebo růže. V průběhu několika týdnů tráva zetlí a přemění se v organickou živnou hmotu.

Jahodníky přihnojíme jen opatrně

Silné hnojení na jaře jahodníkům spíše neprospívá. Nadměrná dávka dusíku podporuje tvorbu listů a výhonů, na tvorbu květů má opačný efekt. Plody přehnojených rostlin navíc mívají mdlou chuť a jsou náchylnější k napadení plísní šedou a hnilobou kořenů. Hnojení jahodníku provádíme raději po sklizni v červenci, nejlépe rohovinou v dávce 30-50 g/m². Pokud pěstujeme rostliny na lehkých, písčitých půdách nebo potřebují-li povzbudit v růstu, můžeme rohovinou znovu přihnojit v dubnu, ale ve zhruba poloviční dávce.

Co s řeznými ránami?

Při řezu stromů vznikají řezné rány – ať už jde o odstřižený letorost, nebo uřízlou letitou větev. Každou takovou ránu využívají plísně a bakterie k proniknutí do rostlinných pletiv, proto se dřeviny snaží ránu co nejrychleji uzavřít a zavalit. Malé ranky se zahojí rychleji, u větších to trvá i několik let. Dříve se doporučovalo ošetřit větší rány štěpařským voskem nebo nátěrem, v současné době se má ale za to, že takový postup brání stromu při autoléčbě. Ránu totiž strom odvodní, aby omezil rozvoj hub, zatímco štěpařský vosk ránu uzavře a zafixuje v ní vlhkost. Jak tedy postupovat?

Živý plot z vlastních výpěstků

Chcete-li si založit volný živý plot z různých druhů listnatých dřevin nebo třeba jen jediného druhu, například ptačího zobu, svídy nebo tavolníku, můžete si dostatek rostlin vypěstovat sami. Právě nyní je vhodná doba pro řízkování běžných listnatých keřů. Loňské výhony nařežte na kousky dlouhé asi 15 cm tak, aby na každém řízku bylo asi šest. Spodní řez by měl být veden těsně pod očkem. Místo stimulátoru, který podporuje zakořenění, můžete řízky namočit na 24 hodin do sklenice vody, v níž rozpustíte lžičku medu.

Rododendrony lze zmladit řezem

Tyto exotické a velmi atraktivní dřeviny řežeme zpravidla jen výjimečně. Přerostlé nebo v dolní části lysé exempláře však můžeme snadno zmladit silným řezem zjara. Rostliny seřízneme za bezmrazého dne na výšku asi 50 cm, přihnojíme hnojivem pro rododendrony nebo rohovinou a zamulčujeme.

Očistná kúra pro trvalkový záhon

Nadzemní části trvalek a okrasných trav odumírají už na podzim, z rostliny přežívá pouze podzemní část, která na jaře zase obrazí. V suchých, dutých částech, semenících nebo stéblech ale nachází úkryt řada drobných živočichů, semena zase přijdou vhod ptákům a navíc suché trvalky vnášejí do zahrady v zimě strukturu.

Vyzrajte na houbomilku

Abychom při sklizni česneku, cibule nebo pórku nemuseli sbírat jen nahnilé a zdeformované rostliny, je nyní nejlepší doba, kdy houbomilce česnekové (Suillia lurida), původkyni menší sklizně, předcházet. Na jaře larvy této mouchy ožírají nejčastěji listy česneku vysazovaného na podzim, ten je pak více náchylný k nakažení houbami a častěji odumírá.

Řez jako brzda

Většinu jádrovin, tedy zejména jabloně a hrušně, řežeme v době vegetačního klidu, kdy rostlinami neproudí míza. Teploty by přitom neměly klesnout pod – 5 oC. Jabloně zkrácené v době od prosince do února pak silně obrážejí a vytvářejí dlouhé přírůstky. Bujnější odrůdy tak mohou přirůstat silněji, než je třeba. V takovém případě počkáme s řezem až do doby, kdy začnou rozkvétat první květy.