Poslední seč trávníku

Jak se o trávník postaráme teď, na podzim, v takovém stavu jej najdeme na jaře. Zimu přežije trávník nejlépe krátce posekaný. Protože travní stébla dorůstají i za nízkých teplot, je možné, že poslední seč budeme muset posunout až na listopad. Zároveň se sekáním odstraníme z travní plochy i napadané listí, protože pod ním by mohl růst mech nebo plísně. Směs posekané trávy a rozdrceného listí je ideální do kompostu, případně ji můžeme použít jako mulč pod keře.

Rýt, či nerýt?

Zatímco klasický zahradník se bez rýče neobešel minimálně dvakrát ročně, současné trendy jdou jiným směrem. Podzimní rytí má smysl pouze na těžkých, utužených půdách nebo při zakládání nového záhonu. V průběhu zimy se tak dostane voda do hlubších vrstev a mráz rozdrobí hrubé hroudy na jemnější hrudky. Většina půd si ale přes zimu vystačí s vrstvou mulče ze spadaného listí nebo zeleného hnojení. Zrytí na podzim by jim spíše uškodilo, protože by významně narušilo půdní život.

Skladování zeleniny a ovoce bez sklepa

Ideálním prostorem pro skladování zeleniny a ovoce je chladný (cca 5 °C), vzdušný a vlhčí sklep s čerstvým přívodem vzduchu. Kde ale takový vzít, když nové domy se stavějí nepodsklepené? Chladná půda, zahradní domek, garáž nebo tradiční krecht jsou lepší alternativou než třeba technická místnost v domě. Jak si můžeme vytvořit podzemní krecht? Dno asi 50 centimetrů hluboké jámy vysteleme králičím pletivem proti myším a na něj navrstvíme asi 10 centimetrů písku jako drenáž.

Co všechno můžeme přidat do kompostu

Do kompostu je možné přidávat i shnilé ovoce, záleží ovšem na jeho množství a způsobu kompostování. Shnilá jablka přidáváme v tenké vrstvě a vždy je prokládáme vrstvami jiného, nejlépe suchého materiálu (sláma, zbytky trvalek, letniček, drcené větve). Ideální místo je uprostřed kompostu, kde je teplota nejvyšší a ovoce se rychle rozloží. Naopak na povrchu kompostovací hromady bude přitahovat vosy, mouchy a sršně, které si na rozkládajícím se ovoci rádi pochutnávají.

 

Založte si zvýšený záhon

Zatímco u nás je stále ještě nejrozšířenější tradiční pěstování zeleniny na záhonech přímo na úrovni terénu, v zahraničí se stále častěji používají zvýšené záhony. Kromě toho, že při práci nemusíme tolik ohýbat záda, je také čerstvá výsadba lépe chráněna před přízemními mrazíky a při stavbě záhonu navíc zužitkujeme nejrůznější hrubší odpad ze zahrady. Setkat se ale můžeme i s několika problémy.

Strupovitost jablek a hrušek

Drobné stroupky na povrchu plodů jsou příznakem strupovitosti, jedné z nejrozšířenějších chorob jabloní a hrušní, která přezimuje na spadaném listí, u hrušní i na mladých větvích. Spórami roznášenými větrem se pak na jaře choroba šíří na mladé listy. Za vlhkého jarního počasí, kdy listy nestačí oschnout, se rychle množí a napadá kromě listů také plody. Ty jsou pak tvrdé, praskají, špatně se skladují, ale nevhodné pro konzumaci v zásadě nejsou. Z tohoto důvodu není třeba ani přistupovat k aplikaci doporučovaných chemických prostředků. Důležitá je prevence – pečlivý úklid na podzim.

Vysazujeme lilie

Nostalgické, ušlechtilé, voňavé – takové jsou zahradní lilie, bezpochyby nejkrásnější letní cibuloviny. V říjnu nastává čas na jejich výsadbu. Většina druhů a odrůd vyžaduje slunné stanoviště až polostín se zastíněnou dolní částí stonků. Také na složení půdy jsou lilie náročné: měla by být lehká až středně těžká, živná, vlhká, bohatá na humus a dobře propustná. Vyplatí se proto opatřit dno výsadbové jámy dostatečně silnou vrstvou drenáže, nejlépe z keramzitu. Podle toho, jak velké koupíme cibule, volíme i hloubku výsadby, měla by být zhruba trojnásobkem výšky cibule, tedy asi 15-20 centimetrů.

Botanické tulipány kvetou časněji

Až do listopadu můžeme vysazovat cibuloviny kvetoucí na jaře. Místo pro jejich výsadbu v této době hledáme asi jen obtížně, protože trvalkové i keřové záhony jsou plně zapojené, na jaře však mohou zet prázdnotou. Proto je vhodné označit si místo vhodné výsadby už na jaře nebo si pořídit jarní fotografii a podle ní stanoviště vybrat. Kdo se chce těšit z krásy tulipánů co nejdříve, měl by určitě vyzkoušet skupinu tak zvaných botanických neboli planých tulipánů, které kvetou ze všech tulipánů nejdříve.

Rajčata a papriky v cílové rovince

Nejlepší chuť rozvinou všechny druhy rajčat na slunci a čerstvém vzduchu. Na podzim, kdy se dny začínají krátit, začíná souboj s časem – stihnou nezralé plody ještě vyzrát, nebo je spálí první mráz? Už začátkem srpna jsme zaštípli růstový vrchol, aby rostlina soustředila síly na dosud vytvořené plody. Nastoupí-li první mrazíky příliš brzy, vyplatí se kolem rajčat vytvořit ohrádku z fólie, protože dny mohou být ještě teplé. Jinak můžeme sklízet i polozoralé plody a nechat je dozrát za oknem.

Krokusovou louku vysaďte na podzim

Už od února většinou dychtivě vyhlížíme na zahradě kdejaký kvítek, ale většinou je ještě brzy. Nevyzkoušíte krokusovou louku? Krokusy kvetou v teplejších oblastech už koncem února a pokud je vysadíme do trávníku v hojném množství, vytvoří nádherný koberec fialových, žlutých a bílých květů. Je třeba ale zvážit, zda jim skutečně dopřejeme šest až osm týdnů po odkvětu na zatažení listů a vydržíme tak dlouho nesekat trávník, který může už začít bujně růst. Při výběru cibulí je proto vhodné dát přednost raně kvetoucím kultivarům.