Zvýšený záhon ušetří záda

Letošní duben je stále ještě ideálním obdobím pro založení zvýšeného záhonu. Do jeho základu budeme potřebovat hrubý organický materiál – drobné větve ze zimního řezu, zbytky spadaného listí, odumřelé části trvalek, hrubé zbytky z prosátého kompostu a podobně. Stěny zvýšeného záhonu můžeme vybudovat z prken, tyčoviny, starých trámů či kamene, výška by neměla přesáhnout 90 cm a šířka 120 cm pro snadnou dostupnost i středu záhonu.

Jak namnožit fuchsie

Zkoušeli jste si někdy vypěstovat fuchsie řízkováním? Je to velmi jednoduché – stačí odstřihnout z rostliny vrcholy dlouhé asi 8 cm, zbavit je spodních listů a ponořit dva až tři centimetry do vody. Během několika týdnů se vytvoří kořínky a řízky pak lze dopěstovat v substrátu pro balkonové rostliny. Komu se nepodařilo přechovat fuchsie přes zimu, může využít první nabídky zahradnických center, zakoupit jednu větší rostlinu a použít ji jako matečnici k řízkování.

Hnojiva vlastní výroby

Každoroční úbytek humusu z okrasných i zeleninových záhonů je třeba doplňovat novým organickým materiálem, případně průmyslovými hnojivy. Přírodě bližší a ekologicky přijatelnější je samozřejmě využívání místních zdrojů a vlastních odpadů. Zahrada a dům nám jich nabízí celou řadu – od zbytků z kuchyně přes posekanou trávu, seřezané trvalky, spadané listí až po hnůj.

Péče o přezimující balkonovky

S prodlužujícími se dny nastává čas pro přípravu nádobových rostlin na novou sezonu. Rostliny přezimující ve sklepě, garáži nebo na půdě shodily přes zimu listy a kvůli nedostatku světla vytvořily dlouhé, tenké výhony. Ty je třeba nyní silně zkrátit a částečně odstranit. Čím hlubší bude řez, tím lépe budou rostliny obrůstat. Odstraníme také části napadané mšicemi, molicemi nebo štítenkami.

Begónie pokvetou s náskokem

Už od března můžeme začít s rychlením hlíznatých begonií, které jsme si buď zakoupili v zahradnickém centru, nebo jsme je přezimovali z loňska. Umístíme je do truhlíčků s běžným substrátem tak, aby prohlubní, z níž budou vyrážet puky, směřovaly vzhůru, a zasypeme zeminou zhruba do poloviny výšky hlízy. Truhlík umístíme na světlé místo s teplotou kolem 20°C a zaléváme zpočátku jen mírně. Jakmile se objeví listy, zálivku zvýšíme a přihnojujeme.

Rebarbora jako první zelenina

Jakmile na jaře stoupne teplota, začíná rebarbora vystrkovat první růžky ze země. Než dosáhne sklizňové velikosti, bude to ještě trvat dlouhé týdny, ale tuto dobu si můžeme výrazně zkrátit přirychlením. Stačí celý trs překlopit velkým kbelíkem a zvýšit tak rostlině teplotu. V anglosaských zemích se pro tento účel vyrábějí speciální terakotové nádoby s odnímatelným poklopem, kudy se přes den rebarboře pouští světlo. I bez této pomůcky však můžeme sklízet chutné řapíky už začátkem dubna.

Čas pro výsev rajčat

Do výsevních misek nebo sadbovačů vyséváme po paprikách také rajčata. Vyséváme do výsevního substrátu nebo směsi kompostu a písku či perlitu do hloubky kolem 5 mm. Výsevy umístíme na světlé, teplé místo, teplota by však neměla přesáhnout 20°C. Jakmile děložní lístky semenáčků dosáhnou vodorovné polohy, přepícháme je do malých květináčů.  Máme-li dostatek semen a místa, můžeme vysévat přímo do květináčů dvě až tři semena a po vzejití vyjednotit.

Voda v zahradě

Voda v zahradě v jakékoli podobě je vítaným a osvěžujícím prvkem. Nejjednodušším způsobem jak vodu dostat do naší blízkosti při pobytu na terase je umístění nižšího sudu s vodou a osázet jej vybranými vodními rostlinami. Velkolepěji však působí různorodé vodní plochy nebo bublající potok přes zahradu. Při budování vodní nádrže bychom měli mít na paměti, že každá vodní plocha potřebuje přímé sluneční záření alespoň po dobu šesti hodin denně.

Tajemství úspěšného pěstování zeleniny

V zimních měsících máme čas naplánovat si osázení zeleninových záhonů. Zní to možná trochu fádně, ale na jaře bude na zahradě najednou spousta práce a na úvahy a plány čas nezbude. Zejména zeleninové záhony je třeba promyslet poměrně detailně, abychom se dočkali bohaté úrody bez zbytečného hnojení a namáhavého zpracování půdy. Úspěch tkví v plánovaném střídání plodin s různými nároky na živiny na stejném stanovišti.

Záhony na papíře

Ještě než se pustíme do prvních výsevů a výsadeb, je dobré si rozvrhnout obsazení záhonů na papíře. Možná se to zdá být zbytečné, ale kdo nechce na své zahradě pěstovat monokulturní lány jako v dobách JZD a naopak dá přednost smíšeným kulturám, díky nimž lze z jednoho záhonu získat více druhů zeleniny, měl by si včas rozmyslet, jaké druhy zeleniny zkombinovat pro zajištění plynulého zásobování z vlastní zahrady. Respektovat je také třeba střídání druhů a nároky zeleniny na živiny.