Rostliny tolerantní vůči soli

Posypová sůl používaná v zimě pro ošetření silnic může poškodit nejen rostliny samotné, ale také výrazně změnit vlastnosti půdy. Ohroženy jsou předzahrádky, části zahrady těsně sousedící se silnicí nebo místa, kam stéká tající sníh. Pokud na takových místech chceme pěstovat dřeviny, vyberme si druhy, kterým zasolená půda příliš nevadí. V každém případě však dbejme na to, aby sůl nebo tající sníh ošetřený solí nestékaly přímo k rostlinám.

V zimě je dostatek času na pokojovky

Pokojové rostliny v průběhu topné sezony trpí v bytě nízkou vzdušnou vlhkostí. Sprcha vlažnou vodou, nejlépe změkčenou ve vodovodním filtru, rostlinám prospěje – odstraní z jejich listů prach a do určité míry také škůdce. Pokojovky potřebují také pravidelně přesazovat. Kdy je pro to vhodná doba, poznáme snadno podle kořenů prorůstajících odtokovým otvorem nebo podle častějšího přesychání substrátu. Jednou z nejčastějších chyb při přesazování je volba příliš velkého květináče: rostlina pak nestačí spotřebovat vodu ze substrátu, ten se přemokřuje a kořeny začnou zahnívat.

Vlastnoručně vypěstované citrusy

Z exotických plodů, které by měly být zejména přes zimu součástí našeho jídelníčku, si můžeme zkusit vypěstovat rostliny. Semena pomerančů, citronů, manga či datlí je třeba nejprve důkladně zbavit zbytků dužniny, která obsahuje látky bránící klíčení. Vysadíme je do malých květináčků asi centimetr hluboko, přetáhneme fólií nebo překlopíme zavařovací sklenicí a umístíme na okno v místnosti s teplotou kolem 22°C. Občas vyvětráme. Klíčení může trvat i několik týdnů.

Pravidla studeného výsevu

Pro vypěstování některých druhů trvalek ze semen je třeba dodržet pravidlo „studeného výsevu". Namočená a nabotnalá semena vyséváme koncem ledna do výsevního substrátu a misky po zavlažení zapustíme až po okraj na venkovní záhon a slabě zakryjeme chvojím. Asi po šesti až osmi týdnech misky vyjmeme a umístíme do místnosti s teplotou kolem 15 oC, případně do pařeniště nebo skleníku.

Přirození predátoři v biozahradě

Kromě drobného hmyzu patří mezi největší predátory v zahradě nejrůznější druhy pěvců. Než napadl sníh, ptáci si hledali potravu sami – nejčastěji na větvích a pod kůrou stromů, kde přezimují škůdci.Teď už je čas postarat se o jejich potravu, ale není třeba je překrmovat. Zasypaná krmítka ptačími pochoutkami vám přes okno nabídnou nádhernou podívanou. A pokud sami hledáte nějakou aktivitu, můžete se už pustit do výroby ptačí budky.

Hrušky na zimu

Lednové hrušky nejsou žádná vzácnost, můžete si je koupit v každém supermarketu. Chuťově ale s plody dozrálými na slunci moc společného nemají. Přitom existuje řada odrůd, které konzumní zralosti dosahují právě uprostřed zimy. Musejí růst na plně osluněném stanovišti, aby dostatečně vyzrály, a sklízejí se co nejpozději na podzim.

Stálezelené dřeviny potřebují ochranu

Zatímco opadavé dřeviny v zimě odpočívají a prožívají období vegetačního klidu, jehličnany a stálezelené dřeviny tak docela nespí. Pokud teploty vystoupají nad bod mrazu, začíná se z listů a jehlic odpařovat voda a rostliny začnou trpět jejím nedostatkem. Agresivní sluneční paprsky mohou v průběhu zimy způsobit popálení zelených částí, proto je vhodné kromě zálivky během teplejších dnů pořídit pro zejména nově vysazené dřeviny vhodnou ochranu.

Tajemství úspěšného pěstování zeleniny

V zimních měsících máme čas naplánovat si osázení zeleninových záhonů. Zní to možná trochu fádně, ale na jaře bude na zahradě najednou spousta práce a na úvahy a plány čas nezbude. Zejména zeleninové záhony je třeba promyslet poměrně detailně, abychom se dočkali bohaté úrody bez zbytečného hnojení a namáhavého zpracování půdy.

Zdravé rostliny potřebují vyváženou výživu

Příjem živin je jedním ze základních projevů života rostliny. V těle různých rostlin bylo zjištěno asi sedmdesát prvků. Prvky nepostradatelné pro život rostlin (biogenní) se v rostlinách nacházejí většinou ve větším množství a jsou jejími stavebními prvky (dusík, kyslík, vodík, draslík, dusík, vápník, hořčík, fosfor, síra). Jiné (stopové) jsou přítomny jen v nepatrném množství a mají většinou jen katalytické účinky.

Opatrně s kvetoucími pokojovkami

Kvetoucí pokojové rostliny někdy náhle shazují květní pupeny nebo dokonce vůbec nevykvetou. Nejde přitom o žádnou nemoc, ale často o nedodržení jejich nároků. Například pokojová kala se nesmí po odkvětu dva měsíce zalévat, jinak znovu nevykvete. Begonie reagují na suchý vzduch hnědnutím listů, kamélie zase při přeschnutí nebo ve vysoké pokojové teplotě (nad 15 oC) shazuje poupata.