Proč pěstovat brambory v hrůbcích?

Jakmile se nad povrchem půdy objeví první špičky bramborových listů, začíná se s přihrnováním půdy ze strany řádku (kopčením). Vzniká tak jakýsi hrůbek, který zajišťuje, aby hlízy působením světla nezezelenaly. Zelené skvrny na bramborách totiž obsahují jedovatý solanin, který způsobuje poškození žaludku. Stejně funguje také pěstování pod černou fólií – brambory se vysadí běžným způsobem do země, celá plocha se překryje fólií a jakmile začnou brambory rašit, vyřízne se křížový otvor pro nadzemní část.

Správná sklizeň rebarbory

Reveň neboli rebarbora bývala dříve součástí každé venkovské zahrady, dnes se na ni trochu zapomíná. Mladé, křehké výhony, které lze už od února rychlit pod neprůsvitnými nádobami, obsahují velké množství vitamínu B, kyseliny jablečné, vápník, draslík, vlákninu a řadu dalších prospěšných látek. Řapíky sklizené do poloviny června lze konzumovat syrové, starší pouze oloupané a tepelně opracované. Při sklizni listy i s řapíky z trsu vytrhneme nebo vykroutíme, nikdy neseřezáváme, protože zbytky stonků by zahnívaly a mohly by infikovat celý trs.

Co dokáže bazalka

Především italská kuchyně se bez této byliny neobejde a hojně ji využívá do těstovin a salátů. V zahradě potřebuje bazalka teplé, slunné místo a pravidelné přihnojování. Na začátku vegetace zaštipujeme, aby se hojně rozvětvila, později je lepší sklízet jen jednotlivé lístky bez stonku. Vyzkoušejte ji do bramborového salátu, hustých polévek, sekané, do omelety a k rajčatům. Pokud ji chceme uchovat na zimu, je vhodnější ji zamrazit než sušit. Bazalka je rostlina, která patří do čeledi hluchavkovitých neboli pyskatých.

Bylinky ze supermarketu nevyhazujte

Zatímco dříve se petržel, bazalka, šalvěj či pažitka prodávaly sklizené ve svazečcích, dnes najdeme v supermarketech živé rostliny v malých květináčích.

Řízkování - verbeny a plemének

Verbeny patří v poslednídobě mezi velmi oblíbené letničky dostupné v široké škále barev od bílé přes růžovou, červenou až po tmavě fialovou včetně dvoubarevných kultivarů. Pokud si ze zahradnictví odneseme vzrostlejší sazenice pro letošní výsadbu, můžeme je ještě snadno namnožit vrcholovými řízky, které v listových uzlinách snadno a rychle zakoření. Řízkům odstraníme násadu květů, aby se síla soustředila do tvorby kořenů, a umístíme do zakořenění do skleníku nebo fóliovníku.

Když odkvetou jarní cibuloviny

Zásobním orgánem tulipánů, narcisů, hyacintů a dalších cibulovin jsou podzemní cibule. Po odkvětu se rostlina soustřeďuje na výživu semen, která jsou však v zahradě nežádoucí. Nadzemní stonky nesoucí květ proto zkrátíme pod semeníkem nebo zcela odstraníme, ale listy ponecháme. Vytvářejí se v nich totiž zásobní látky, které proudí zpět do cibule – ta sílí, sbírá síly na příští rok, zatímco listy vadnou a bývají tak trnem v oku příliš pořádkumilovným zahradníkům.

Zdravá alchymie v zahradě – jíchy a výluhy

Celá řada rostlin planě rostoucích v zahradě i za plotem má vlastnosti, jichž můžeme s výhodou využít při péči o přírodní zahradu. V první řadě působí jako hnojivo a posilující prostředek, speciálně připravené výluhy však působí i proti škůdcům a chorobám – přesličkový proti houbovým chorobám, reveňový proti plísni bramborové, kopřivový proti žravým škůdcům. Jíchy se připravují zkvašením zelené hmoty ve vodě.

Vyzkoušejte citronovou trávu

Podobně jako jiné bylinky si můžete na terase či na okně vypěstovat i exotickou citronovou trávu (Cymbopogon citratus), bez níž se neobejde především thajská a indická kuchyně. V zahradnických centrech můžeme citronovou trávu koupit předpěstovanou, podaří se ji ale snadno vypěstovat také ze semen. Vyžaduje čerstvou, živnou půdu a nikdy nesmí přeschnout. Na zimu ji přeneste za okno, kde ji můžete pěstovat i přes zimu.

Živé ploty

Živé ploty jsou v dnešní době hojně využívaným zahradním prvkem z mnoha důvodů: chrání naši zahradu před zvědavými pohledy, je výraznou estetickou součástí zahrady, poskytuje úkryt drobnému ptactvu a může sloužit i jako ochrana před prachem nebo větrem, pokud naše zahrada sousedí s rušnou komunikací. V našich podmínkách jsou nejčastěji pěstované živé ploty z jehličnanů nebo listnáčů a vysazují se buď jako pravidelné nebo jako volně rostoucí živé ploty s různou druhovou skladbou dřevin. Ty mají proti stříhaným živým plotům určité přednosti – nejsou tak náročné na střih, zdobí zahradu svými květy a později i plody.

A co plot – přežil zimu bez úhony?

Na jaře je v každé zahradě spousty práce – probouzí se trávník, je potřeba zrýt záhony, ostříhat stromy, sít, plít, zalévat... Zapomenout bychom neměli ani na technické prvky, jako je terasa, altán nebo třeba plot. Většina zahrad zejména na venkově bývá oplocena nejběžnějším drátěným pletivem. Postavit takový plot není nic složitého – někdy se obejdeme i bez podezdívky, pak stačí jen v rovnoměrné vzdálenosti zabetonovat plotové sloupky, natáhnout mezi nimi vodicí drát a natáhnout pletivo na plot.